I když v posledních týdnech patřily k běžné výbavě častokrát i deštníky, hydrogeologové a zemědělci mají jasno - sucho je dál na postupu a dlouhodobé zlepšení je v nedohlednu. Hladiny řek v Povodí Moravy jsou dnes bez výjimky hluboko pod průměrem a v některých případech dosahují pouze dvaceti procent průměru. Což je případ Dřevnice v krajské metropoli Zlíně. Pokud jde o Slovácko, Olšava v Uherském Brodě nemá k alarmujícím hodnotám daleko, její průtok kolísá kolem 25 procent. Podobně kritická je situace na Veličce ve Strážnici, kde klesá také hladina Moravy. Ve městě je v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry na 25-50 procentech svého průtoku.
Povodí Moravy sice ještě nevydává žádná operativní opatření, avšak s ohledem na současnou situaci doporučuje uvážlivé a účelné hospodaření.
Pokles hlásí také zásobní prostory. Jejich naplněnost se aktuálně pohybuje v rozmezí 83-100 procent. Tady se ale o krizi ještě hovořit nedá. „Minimální průtoky v tocích totiž stále pomáhají zajistit přehrady, díky kterým nedochází k omezování schválených odběrů. I přes nepříznivou hydrologickou situaci se nám podařilo naplnit vodní nádrže a díky tomu si můžeme dovolit nadlepšovat průtoky v tocích pod vodními díly. V tuto chvíli nelze odhadnout, jak se bude situace vyvíjet dále, ale právě díky naplněnosti našich přehrad jsme připraveni i na nepříznivé hydrologické podmínky,“ popisuje Jan Hodovský, generální ředitel Povodí Moravy.
Faktem zůstává, že povodí řeky Moravy patří k oblastem s vůbec nejmenší nasyceností vodou. A i když se stav podzemní vody ve srovnání s předchozím týdnem, při porovnání s dlouhodobými hodnotami, mírně zlepšil, stále je většina území velmi slabě až slabě nasycena. „V uplynulém týdnu se v povodí Moravy vyskytovaly srážky ve formě přeháněk a bouřek. Týdenní úhrn srážek se pohyboval do 25 milimetrů, v průměru dosahovaly 58 procent normálu. I když na některých tocích krátkodobě hladiny díky bouřkám a srážkám stouply, ve většině ostatních sledovaných vodních toků v povodí Moravy byly po většinu týdne mírně rozkolísané či zvolna klesající,“ shrnul Petr Chmelař, mluvčí Povodí.

Intersucho
Pokračující sucho a problémy způsobené klimatickými změnami už mají zásadní dopady na místní zemědělství. Loňské počasí na Slovácku vyhovovalo pouze vinařům, kteří uskladnili „ročník století“.
„Loňské sucho se naopak velmi špatně podepsalo především na kukuřici, pícninách, ovoci a zelenině. To se projevilo jak ve snížených výnosech, tak v menší krmivové základně,“ říká Dagmar Gracová, ředitelka Agrární komory Uherské Hradiště. A upozorňuje na absurdní situaci, do které se zemědělci dostávají díky neústupnosti EU. Jde o to, že Brusel je proti navrhovanému řešení jak dostat do půdy organickou hmotu a tím zajistit přirozené zadržování vody v krajině. „Všechno naráží na snahu EU o snižování produkce mléka a s tím související otázku snižování počtu skotu. Máme již nyní velmi nízké stavy zvířat a jejich další snižování bude znamenat environmentální problémy v krajině. Půjde o užší osevní postupy, nižší biodiverzitu, nižší schopnost půdy zadržovat vodu, ale i nižší zaměstnanost na venkově…“
Kde se ale překážky nekladou, to je internetový projekt Intersucho, který zemědělcům radí, kdy mají zavlažovat. „Agrární komora intenzivně spolupracuje se svými respondenty na programu Intersucho, který shromažďuje informace z jednotlivých regionů. Jedná se o webový portál, kde je možno sledovat aktuální intenzitu sucha, nasycení půdy, dopady na vegetaci a dopady na zemědělství,“ vysvětlila Dagmar Gracová.
I když státní pokladna není bezedná, Ministerstvo zemědělství připravilo pro zemědělce postižené suchem návrh konkrétních opatření, jenž obsahuje i dlouhodobé dotační programy. „Předpokládají se tři etapy v letech 2016-2021, 2022-2027 a 2027-2033. První etapa opatření na boj proti následkům sucha počítá každoročně s finančními nároky ze státního rozpočtu 2,4 miliardy korun. Jsou připravena i konkrétní opatření. V rámci první etapy jde hlavně o podporu zadržení vody v krajině, obnovu rybníků a malých vodních nádrží a také o rozvoj závlahových systémů a odbahňování vodních nádrží,“ sdělila ředitelka AK Uherské Hradiště Dagmar Gracová.
Tady je však nutné upozornit, že jde pouze o návrh ministerstva. Někteří zemědělci mají s dotační politikou špatné zkušenosti. Třeba loni se dostalo jen na ty, kteří přišli o úrodu určenou pro výkrm.