Členové Klubu českých turistů přespávali ve stanech nedaleko kuželovského větrného mlýna

Přibližně třicet milovníků přírody si dalo dostaveníčko na Horňácku, aby zde strávili víkend jen ve stanech. Na tom by nebylo nic tak divného, pokud by bylo typické letní počasí. Venku ovšem byly teploty těsně nad hranicí nuly a kolem stanů ležela ještě poměrně silná vrstva sněhu. „Sníh nám nevadí, spíš je škoda, že je ho už jen tak málo,“ tvrdí táborníci jednohlasně.
Jedenáct stanů nejrůznějších velikostí ozdobilo o víkendu vrch nad kuželovským větrným mlýnem. Již posedmé se tam totiž sjeli vyznavači zimního táboření. „Přijeli sem lidé prakticky z celé Moravy. Nejvíce z Veselí nad Moravou, ale jsou tady i z Ostravska a Karviné,“ uvedl organizátor zimního táboření Milan Mazur.
Táborníkům přitom letos počasí příliš nepřálo. Jsou totiž zvyklí stanovat v době, kdy celý kopec bývá pokryt sněhovou peřinou. „Sníh tady byl dlouhou dobu, ale krátce před tábořením se oteplilo a začal tát. Zůstal tak jen nafoukaný v určitých částech, kde jsme rozložili stany. Když jsme však chtěli jít přes kopec do Filipova údolí, museli jsme jít po silnici, protože v okolí bylo samé bahno,“ přiznal Mazur.
Mohlo by se zdát, že tento způsob táboření je blízký zejména mužským dobrodružným povahám, mezi táborníky ovšem byly i ženy. „Ženy jezdí na táboření pravidelně a i letos jich tady máme šest. Jedna z nich, která přijela až z Ostravy, tady tábořila dokonce vůbec poprvé,“ uvedl spoluorganizátor táboření Miroslav Prchal.
Zimní táboření se přitom s tím klasickým dá plně srovnat. „Rozděláváme táborový oheň, vaříme čaj, guláš a vše, co k tomu patří. Večer jsme pak vyrazili do budovy hasičské zbrojnice, kde jsme měli připravenou základnu v případě nepřízně počasí, a tam jsme si s místními zahráli a zazpívali. My jsme hráli na kytaru a oni si donesli harmoniku. Došlo tak jak na trampské, tak i na horňácké písničky,“ připomněl Mazur.
Zimní táboření na kopci nad kuželovským větrným mlýnem má již své pevné místo v kalendáři Klubu českých turistů. „Termín nejde přesunout, jedna akce navazuje na další. Před týdnem jsme tak třeba stanovali ve Štramberku a nyní nás o víkendu čeká táboření v Úvalnu u Krnova,“ vysvětlil Prchal.
Zimnímu táboření se věnují zejména lidé ve středním věku. Nejmladší účastnice měla dvaatřicet let, naopak nejstarším a pravidelným účastníkem byl pětašedesátiletý Jiří Jurnikl z Veselí nad Moravou. Táboření v nezvyklých podmínkách je podle zúčastněných výbornou prevencí proti infekčním chorobám. „Nevíme, co je chřipka či angína,“ uvedli svorně.