Těžba štěrkopísku u Ostrohu? Žádný problém

Těžba štěrkopísku u Ostrohu? Žádný problém
Foto: ilustr., foto - sal
Uherský Ostroh, Moravský Písek Zprávy 08 / 12 / 2014

Novoveský kemp s chatkami pro ubytování, poblíž golfový rezort a opodál jezera s chráněnou vodní plochou, místy pro rybolov, sportovce nebo pro oddech. Magnet na turisty, který by se mohl ještě rozšířit. Paradoxně by zvětšení vodních ploch mohla pomoci těžba štěrkopísku na pomezí nedalekých katastrů Uherského Ostrohu a Moravského Písku. Ostatně, i za vznikem novoveských jezer stojí dobývání štěrkopísku. Což je důkaz, že vedle sebe mohou bez potíží fungovat těžba, chráněný vodní zdroj i plocha pro relaxaci.
Plány na vznik nové vodní plochy mají stále jasnější obrysy, dlouhodobý profit ze záměru by navíc mohlo mít i město Uherský Ostroh. Těžařská společnost Františka Jampílka nabízí městu za dobu těžby pro zájmová sdružení, sportovní oddíly a městu samotnému z přerozdělení povinných odvodů a za nájmy pozemků desítky miliónů Kč. Na druhou stranu ze stávajících okolních těžeb, které jsou od města vzdáleny podobně jako záměr Františka Jampílka, nedostává Uherský Ostroh ani korunu, přestože auta s pískem přes město po mnohá desetiletí pravidelně projíždějí.
Obavy z ohrožení zdrojů pitné vody včetně toho největšího, který je vodní zdroj Bzenec-komplex, jsou liché a vyvrací je několik odborných studií.
„Jako zástupce těžební organizace si plně uvědomuji význam zdrojů pitné vody a nikdy bych nepřistoupil k činnosti, která by tyto vodní zdroje mohla ohrozit. Vždy se řídím odbornými stanovisky,“ říká František Jampílek.

Kvalitu čerpaných vod určuje kvalita vody v řece, ne těžba
Vznik otevřené hladiny budoucí štěrkovny nemůže být podle předložených důkazů nebezpečím pro zdroj Bzenec-komplex. Skutečně? Pojďme se detailně podívat na systém, na kterém jedna z nejvýznamnějších zásobáren vody v regionu funguje. Mimochodem, Bzenec-komplex není v pravém slova smyslu prameništěm podzemních vod, což se často, ale mylně uvádí. Ve skutečnosti zde vlivem čerpání dochází k průsaku vody přes štěrkopísek přímo z řeky do vodárenských objektů. Tento průsak tvoří asi 75 procent z celkového množství čerpaných vod pro vodárenské účely. Celá vodárenská soustava Bzenec-komplex je vybudována právě na tomto principu a četné vodárenské objekty se proto záměrně nacházejí blízko řeky Moravy. Jejich vzdálenost od řeky je přitom mnohem kratší, než je navrhovaná vzdálenost od těžby štěrkopísku poblíž Uherského Ostrohu. O kvalitě čerpaných vod tedy rozhoduje kvalita vody v řece, nikoliv těžba.
Nová vodní plocha poblíž Uherského Ostrohu tak nemůže představovat zvýšení rizik.
Ani pro další příklad nemusíme jezdit daleko. Vydáme-li se cestou na jih, po několika kilometrech cesty narazíme u Veselí nad Moravou mezi kanálem Nové Moravy a řekou Moravou na vodní plochu bývalé pískovny Černý - Horní louky.
Rozloha zdejší plochy je srovnatelná s tou, která je v plánu těžby mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem. Kromě velikosti je důležitá také informace o tom, že stará pískovna Černý leží v poloviční vzdálenosti od vodárenských objektů než nově navrhovaná těžba. Navíc je nezpochybnitelné, že dlouhodobá kvalita čerpaných vod tady neutrpěla, i když se mnoho let využívá k rekreačním účelům.
Pokud se vydáme opačným směrem, hned poblíž Uherského Ostrohu narazíme na vodní nádrž Pláňava. Toto vodní dílo, které vzniklo v roce 2006, je propojeno s podzemními vodami a plní ho i vody často silně znečištěného Polešovického potoka. Také pískovna Polešovice patří do ochranného pásma vodních zdrojů Bzenec-komplex.

Dvanáct kladných hodnocení
Záměr těžit u Uherského Ostrohu probíhá v souladu s legislativou a nejpřísnějšími pravidly EIA. Firma Františka Jampílka patří k předním těžařským společnostem v zemi a může se opřít jen o příznivé reference z celkem dvanácti míst napříč celou republikou.
Příkladem je hodnocení bývalého starosty obce Zlosyň Vladimíra Herouta ze závěru roku 2011. Také v jeho obci se jednalo o dlouhodobou těžbu velmi podobnou té, která je nyní v plánu mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem.
„V únoru 2004 uzavřela obec Zlosyň s těžební organizací František Jampílek smlouvu o spolupráci, ve které byly mimo jiné vymezeny povinnosti těžební organizace vůči obci Zlosyň v souvislosti s připravovanou těžbou štěrkopísku v katastru naší obce,“ píše starosta Vladimír Herout. „Vlastní dobývání ložiska bylo zahájeno na konci dubna 2006. Koncem roku 2006 byla dobývací práva převedena na společnost České štěrkopísky, spol. s r.o., jejímž jediným jednatelem je pan František Jampílek. Z důvodu ověření, zda nedojde k negativnímu ovlivnění hladiny a kvality podzemních vod, byl již od července 2005 prováděn jejich monitoring. Počínaje rokem 2006 nám těžební organizace každoročně předkládá výsledky režimního sledování úrovně hladiny podzemní vody a její kvality v okolí těžebny. Podle těchto výsledků nedošlo vlivem těžby k negativnímu ovlivnění sledovaných složek životního prostředí, zejména nedošlo k ovlivnění hladiny podzemních vod a jejich kvality. Doprava suroviny z pískovny je prováděna mimo zastavěné území obce Zlosyň a životní prostředí v obci není negativně ovlivněno hlukem ani prašností z provozu pískovny. Uzavřená smlouva o spolupráci je ze strany těžební organizace trvale plněna na sto procent a s těžební organizací nemáme žádné problémy. Finanční i naturální plnění vyplývající z uzavřené smlouvy o spolupráci je pro naši obec významným ekonomickým přínosem. Jednání s těžební organizací bylo vždy korektní a těžební organizace je pro nás spolehlivým partnerem.“

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace