Těžba štěrku: 20 let utrpení pro Ostrožsko?

Těžba štěrku: 20 let utrpení pro Ostrožsko?
Foto: ara  /  Martina Hýžová, mluvčí sdružení Zelená hrát, ukazuje na místa mezi Ostrohem a Moravským Pískem, kde by se mohl těžit štěrk.
Uherský Ostroh, Moravský Písek Zprávy 14 / 05 / 2014

Je to sice dobře ukrytý poklad na známém místě a jeho vyzvednutí je nejisté, přesto ho v Uherském Ostrohu nebo Moravském Písku považují za Pandořinu skříňku.
Řeč je o bohatých, až pětadvacet metrů silných náplavách štěrku, které se těžařům dobře přepočítávají na peníze. Z jediného hektaru se tady může vytěžit štěrk za desítky milionů. Jeho zásoby jsou mezi Ostrohem a Pískem tak velké, že by těžba mohla trvat až čtyřiatřicet let. Byl by proto malý zázrak, kdyby kolem nekroužili investoři a odpůrci těžby nepsali protestní petice. Ta první vznikla v létě 2011 a jen v Ostrohu ji podepsalo 925 obyvatel. Druhá kolovala v minulých dnech celým regionem a našla podporu u 12 737 lidí. To všechno proto, že těžařská firma Jampílek získala kladný posudek EIA, jenž porovnával vliv těžby na životní prostředí. Zůstane proto na ministerstvu životního prostředí, jestli těžbu povolí.
Jampílek by podle posledního schváleného plánu mohl těžit na zhruba třiceti hektarech po dobu dvaceti let. „Nová petice je adresovaná přímo ministerstvu životního prostředí, jeho rozhodnutí očekáváme do měsíce,“ říká k nejnovější iniciativě Martina Hýžová, mluvčí občanského sdružení Zelená hráz. To vzniklo před třemi lety právě kvůli chystané těžbě. „Věříme, že všechno dopadne dobře. Není totiž pochyb o tom, že odstraněním mnoha metrů nadloží a vznikem otevřené hladiny by obrovským způsobem vzrostlo riziko znečištění zdroje pitné vody.“
Minulý týden to v ostrožské sokolovně jiskřilo. Zástupce firmy Jampílek Pavel Josefus se tady marně snažil přesvědčit naplněný sál, že těžba vodní zdroj zvaný Bzenec-komplex, jinak zásobárnu vody pro bezmála 130 tisíc lidí, nezdevastuje. Jampílek by chtěl začít těžit do dvou let a ročně odvézt na 200 tisíc tun štěrku. Proti sobě má kromě signatářů petice i zástupce hodonínských vodáren, Povodí Moravy, inspekci životního prostředí a místní politickou reprezentaci. Starostka Ostrohu Hana Příleská i její protějšek z Moravského Písku Miroslav Dula si těžbu nepřejí, na veřejném projednání navíc poukázali na hrozbu zvýšené dopravní zátěže. „Raději bychom rozvíjeli síť cyklostezek, než akceptovali nákladní auta,“ podotkl  Miroslav Dula. Jeho obec je už dnes pod mimořádným tlakem dopravy. Moravský Písek čelí návalu kamionů i osobních aut, které tudy míří do Bzence nebo Veselí nad Moravou.
Avšak firma Jampílek zvýšené riziko znečištění vodního zdroje odmítá. „Pro pochopení, proč tomu tak nemůže být, je třeba znát princip, na kterém vodní zdroj Bzenec-komplex funguje,“ odpovídá v otevřeném dopise František Jampílek, majitel těžařské společnosti z Lázní Toušeň. „Odbornými studiemi je prokázáno, že tato vodárenská soustava není v pravém slova smyslu prameništěm podzemních vod, jak je nesprávně uváděno, ale ve skutečnosti zde vlivem čerpání dochází k průsaku vody přes štěrkopísek přímo z řeky do vodárenských objektů. Tento průsak tvoří zhruba 75 procent z celkového množství vod čerpaných pro vodárenské účely. Celá soustava je na tomto principu vybudována a četné vodárenské objekty se proto záměrně nacházejí blízko řeky Moravy. Jejich vzdálenost od řeky je přitom mnohem kratší, než je navrhovaná vzdálenost od těžby štěrkopísků. O kvalitě čerpaných vod tedy rozhoduje kvalita vody v řece. Nová vodní plocha proto nemůže představovat zvýšení rizik. Jako velmi neobjektivní argument proti těžbě je uváděno splachování hnojiv a nečistot do pískovny. Tomu lze velmi snadno zabránit. Tyto nečistoty se naopak přímo splachují do řeky prostřednictvím jejích přítoků, které proti tomu nemají žádné zabezpečení.“
V dopise, který má redakce DOBRÉHO DNE k dispozici, Jampílek upozorňuje také na těžbu štěrku v okolí. „Například i nedaleké vodní dílo Pláňava je propojeno s podzemními vodami a navíc jsou do něj přímo odváděny vody silně znečištěného Polešovického potoka. Proti vybudování VaK neměl námitky, ale projektované jezero naší štěrkovny je v petici emotivně označováno za „otevřenou ránu“. O dalším nerovném přístupu svědčí skutečnost, že konkurenční společnosti Dobet je zde těžba štěrkopísků umožněna,“ upozorňuje Jampílek. „V současné době provozovaná pískovna Polešovice společnosti Dobet je situována též v ochranném pásmu vodních zdrojů Bzenec-komplex, navíc ve výrazně menší vzdálenosti, zhruba 250 metrů od záložního vodního zdroje Polešovice -Les o vydatnosti sto litrů za sekundu, kde platí stejný druh ochrany jako u vrtů současně využívaných. Ani k návrhu územního plánu Polešovic zahrnujícího těžbu štěrkopísků v ochranném pásmu neměl VaK námitky.“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace