Těžba štěrku promění okolí bývalých vysílačů v přírodní lokalitu
Foto: Vizualizace: Obec Topolná / Těžba štěrku v okolí bývalých vysílačů potrvá dlouhých patnáct let.
Už před dvěma lety zmizely z mapy. Dominantní stožáry vysílačů, které dlouhých 69 let šířily vysílání Českého rozhlasu, dnes připomíná jen památník a bývalá radiokomunikační budova. I její osud je však nejistý. V lokalitě se totiž počítá s rozsáhlou těžbou štěrku, která potrvá dlouhých patnáct let. Obec už zahájila proces změny územního plánu.
„Všechny pozemky jsou v soukromém vlastnictví, obci patří jen komunikace a polní cesty. S těžební společností jsme před podpisem smlouvy o spolupráci, ve které jsou zakotveny podrobné podmínky těžby na celém území bývalých vysílačů a polí směrem k cestě do Spytihněvi. Prvním krokem je ale změna územního plánu,“ potvrdil Roman Dujíček, starosta Topolné, podle kterého měli obyvatelé největší obavy z ohrožení spodních vod a dopravní zátěže. „Jsou ale zbytečné. Jednou z podmínek těžby je zpracování hydrogeologické analýzy, která vyloučí negativní ovlivnění stavu a kvality podzemních vod v obci. Společnost navíc po různých částech obce umístila monitorovací čidla u 23 studní a ještě udělala čtyři úplně nové monitorovací vrty v extravilánu obce, aby dokázala včas reagovat na případné hrozící negativní ovlivnění stavu podzemních vod. Když se ukazatele náhle změní, těžbu přeruší nebo úplně zastaví,“ zdůraznil Dujíček s tím, že dopravu v obci těžba nijak neovlivní. Těžká technika totiž dobývací území obslouží od Napajedel a vytěžený materiál zamíří po dopravních pásech přímo do štěrkovny ve Spytihněvi. „Třetí zásadní podmínkou je následná rekultivace území, která proběhne v souladu se zpracovanou studií, podle níž v lokalitě vznikne rozmanitá přírodní oblast, bohatá na nivní společenství rostlin a živočichů,“ doplnil starosta.
Zahájení těžby je však ještě v nedohlednu. Těžební společnost zatím nepožádala o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a nemá na stole stanovisko Natura 2000 ani Slováckých vodáren a kanalizací, část území je totiž chráněná a navíc v blízkosti vodárenského pásma Kněžpolský les. „I když v něm s těžbou nepočítá, je třeba získat povolení dotčených orgánů,“ poznamenal Dujíček.
Těžba štěrku v Topolné potrvá 15 let, aspoň podle plánované roční výtěžnosti zmapovaných ložisek. Jakmile společnost území vytěží a zrekultivuje, veškeré pozemky převede bezplatně na obec. „Smlouva nám zaručuje i každoroční příspěvek do obecního rozpočtu, který je odvislý od množství vytěžených tun,“ připomněl starosta. Sedmdesát let veřejnosti nepřístupné území se tak promění v přírodní lokalitu s vodními plochami, ale třeba i naučnou stezkou.