Těžký rok nemocnice zvládla, vykáže zisk

Těžký rok nemocnice zvládla, vykáže zisk
Foto: sal  /  Petr Sládek, ředitel Uherskohradišťské nemocnice
Uherské Hradiště Zprávy 05 / 04 / 2014

Ředitele však trápí přeplněné ordinace a zastavení příprav stavby interního pavilonu

Zisk 6 milionů korun, návrat lékařských kapacit, ale i stále přetrvávající fronty na ambulancích, které pacienty vytáčí do běla. Takový byl ve zkratce první rok nového vedení Uherskohradišťské nemocnice. „Přiznávám, ještě stále máme rezervy a stále je a bude na čem pracovat. Ale zase mě těší, že jsme i přes nejnepříznivější úhradovou vyhlášku a zvyšování kvality poskytované péče udrželi kladný hospodářský výsledek. Část lidí si totiž myslela, že po výměně managementu dojde k ekonomickému propadu,“ říká ředitel Petr Sládek v exkluzivním rozhovoru pro DOBRÝ DEN.

Takže jste s prvním rokem ve funkci šéfa nemocnice spokojený?
Určitě převažují klady a je jich hodně. Jsem rád, že se mi podařilo ve vedení nemocnice vytvořit tým kvalitních lidí, kteří jsou „na stejné notě“ a snaží se společně tohle zařízení někam posunout. Hodně si také cením návratu výborných erudovaných lékařů, kteří odešli během protestní akce Děkujeme, odcházíme. I jejich zásluhou se daří zlepšovat obraz a renomé nemocnice v očích veřejnosti. Samozřejmě výrazné pozitivum je kladný hospodářský výsledek, který nám mohou okolní nemocnice závidět.

A stinné stránky?
Když jsme nastupovali, mysleli jsme si, že všechno půjde jednodušeji a rychleji. Situaci jsme však neznali detailně zevnitř a neodhadli množství práce. Snažíme se, aby personál byl vstřícnější a kvalita péče šla rychle nahoru, ale bohužel tempo je pomalejší, než jsme očekávali. Spokojený pacient i zaměstnanec je naší prioritou a víme, že stále existují rezervy.

Jedním z problémů jsou přeplněné ambulance, což má za následek, že pacienti si v čekárnách odsedí třeba i hodinu, než se dočkají vyšetření. Už hledáte řešení?
Stížnosti pacientů chápu, všem se omlouvám. Jenže výkonnost ambulancí každým rokem o pět až deset procent stoupá a kapacitně není v našich silách bez prodlení uspokojit potřeby pacientů. U některých oborů frontám předcházíme objednáváním, ale třeba na traumatologii je to nemožné. V jednu chvíli jsou v ambulanci dva lidé, jindy třeba sto. I když se snažíme nešvar odbourat, špičkám se nevyhneme a pak prostě lidé musí čekat.

Jenže problémem je kolikrát i lidský rozměr. Stává se, že pacienta si personál půl hodiny třeba ani nevšimne.
To je samozřejmě špatně. Personál na to stále upozorňujeme, dokonce probíhají školení, ale je to běh na dlouhou trať. S přibývajícím časem navíc stoupá nervozita čekajícího pacienta, ale i přetíženého personálu. A pak stačí málo a konflikt je na světě. I to je třeba jedna z věcí, kdy jsme mysleli, že zlepšení přijde rychleji.

A není třeba řešením navýšení počtu lékařů na ambulancích?
To není tak jednoduché, posílení naráží na strop pojišťovny. Když posílíme ambulanci a odvedeme vyšší výkon, dostaneme stejně peněz. Vlastně bychom ošetřovali za své. A tak se snažíme o regulaci objednáváním pacientů do většího časového úseku.

Můžete rozvést systém úhrady výkonů od zdravotních pojišťoven?
Uvedu příklad. V roce 2012 jsme udělali milion bodů. Když uděláme letos o sto bodů více, dostaneme stejný balík peněz jako v roce 2012. Za měřítko se bere vždy výkonnost dva roky zpátky, takže případný letošní nárůst se projeví až v roce 2016.

Zdravotní pojišťovny nemocnicím hodně komplikují život. Jak bylo těžké vyrovnat se s loňskou úhradovou vyhláškou, která připravila Uherskohradišťskou nemocnici o 68 milionů korun?
Sáhli jsme k opatřením, která se nijak nedotkla pacientů a jen minimálně zaměstnanců. Ztrátu jsme řešili snížením cen od dodavatelů léků a zboží a snížením provozních nákladů.

Proslýchá se ale, že jste loni o sedm procent snížili platy zaměstnanců.
To určitě ne. Tarifní mzdy, prémie i penzijní připojištění jsme vyplatili ve stejném objemu jako v roce 2012. Jen jsme snížili odměny za ústavní pohotovostní službu u lékařů. Od ledna letošního roku jsme naopak zvýšili tarifní mzdy o pět procent, které na výplatní pásce pocítí všichni s výjimkou vysokoškolských pracovníků.

Jak dlouho se platy sester a spol. nezvyšovaly?
Naposledy v roce 2005, takže osm let.

Je navýšení mezd reakcí na hospodářský výsledek?
Určitě ne, hlavní roli sehrála nová úhradová vyhláška, která je podstatně příznivější. Oproti loňskému roku dostaneme od pojišťoven o 40 až 48 milionů korun více.

Ale na druhou stranu možná přijdete o 16 milionů na poplatcích…
To je možné, ale poslední politické rozhodnutí hovoří o kompenzaci. Ale i kdyby žádné peníze nedorazily, polepšíme si řádově o třicet milionů korun, takže si navýšení platů můžeme dovolit.

Jak si vláda představuje zmiňovanou kompenzaci?
V týdnu už schválila navýšení plateb pojišťovnám za státní pojištěnce, tedy děti, důchodce a nezaměstnané. Pojišťovny pak „bonus“ rozpočítají na jednotlivá lůžková zařízení. Jakým klíčem, to je otázka.

Ještě zůstaňme u hospodářského výsledku. Avizujete zisk 6 milionů korun, je to definitivní číslo?
Jelikož vyúčtování od pojišťoven za loňský rok budeme mít k dispozici až v červnu, ještě si musíme počkat. Každopádně budeme v mírném plusu.

Jak se ziskem naložíte?
Všechny peníze, které vyděláme, půjdou do vybavení nového centrálního pavilonu. Úvěr totiž pokryje jen stavbu samotnou a vybavení operačních sálů. Ostatní vybavení přijde na 80 milionů korun, které už jdou z našich prostředků.

Stavba centrálního pavilonu finišuje, už se dělají terénní úpravy a v říjnu je v plánu kolaudace. Už teď je ale jasné, že oproti plánu došlo k navýšení ceny o zhruba 8 milionů… 
Vysoutěžená cena byla 376 milionů korun, takže vícepráce tvoří něco málo přes dvě procenta, což je podle stavařů výborný výsledek. Větší část víceprací jde na vrub chyb v projektu, menší část je ovlivněna změnou legislativy a požadavky nemocnice.

Jaké chyby v projektu?
Každý projekt, zvlášť takhle náročný na technologie, má určitou chybovost. Podle odborníků u centrálního pavilonu nevybočila z obvyklých mezí. Například se někde opomněla dělicí stěna. Problémem je ale absence výtahu na převoz velkých lůžek, čímž nám už vznikla škoda.

Uvažujete tedy o jejím vymáhání?
Ano. Kabina výtahu se musí demontovat a koupit nová. Ještě štěstí, že je šachta dostatečně široká.

Stavba pavilonu chirurgických oborů je však jen první etapou centralizace Uherskohradišťské nemocnice. Dalším krokem bude interní pavilon. V jaké fázi jsou jeho přípravy?
Bohužel, Zlínský kraj (vlastník nemocnice - pozn. autora) na valné hromadě výstavbu pozastavil. Ale věřím, že za rok zase přijde na pořad dne, protože je pro nemocnici nezbytně důležitý.

Co bylo důvodem rozhodnutí valné hromady?
Myslím si, že ekonomická situace v krajském zdravotnictví. Je totiž otázka, jak se bude vyvíjet hospodaření zbylých krajských nemocnic, jestli kraj nebude muset sanovat jejich ztráty. I proto má obavy, aby si nevzal velké sousto.

De facto tedy doplácíte na hospodaření ostatních krajských nemocnic…
Neřekl bych, že doplácíme, ale má to určitý vliv. Kraj je prostě obezřetný, což chápu.

Stavbu pavilonu chirurgických oborů financujete z vlastních prostředků a úvěru. Není to cesta, jak postavit i interní pavilon?
Samozřejmě o tom uvažujeme, ale i tak potřebujeme souhlas vlastníka. Když nepřijde nic nečekaného a udržíme stávající ekonomiku, jsme schopni druhou etapu centralizace utáhnout sami. Rozpočet je zhruba 180 milionů korun.
Zlínský kraj pak může dát projektu zelenou… Uvidíme. Kraj každopádně ručí za stávající úvěr nemovitostmi. Kdybychom jej nespláceli, má problém. A proto možná nechce jít do dalšího rizika.

Už nemocnice pozvolna plánuje, co udělá s nemovitostmi, které po přestěhování do centrálního pavilonu opustí? Osiří chirurgie, ARO, ortopedie, lékárna a část skladů.
Jakmile je opustíme, budou pro nás zbytečné. Jedním z řešení je jejich prodej, peníze pak můžou posloužit jako základ pro výstavbu interního pavilonu, do kterého se následně přestěhují interní obory, všechny ambulance a koronárka. Aktuálně už jsou prázdné některé objekty ve východní části.  

Co si nemocnice ponechá po dostavbě obou etap centrálního pavilonu?
V takzvaném skleňáku zůstane ředitelství, dětské oddělení, infekce a přestěhuje se tam také kožní oddělení. Zachováme současnou internu s následnou péčí a zvažujeme přesun rehabilitace do budovy bývalé ortopedie. Ke stávající hematologii a transfuzní stanici přistavíme ambulanci a stacionář, zůstane patologie, nukleárka, magnetická rezonance a biochemie, ke které příští rok přistavíme mikrobiologii. A samozřejmě zachováme budovu bývalého plicního oddělení s neurologií, plicním oddělením a gynekologií.

Vedení nemocnice má za sebou sezení s podnikateli a starosty obcí a měst na Uherskohradišťsku. Co si od něj slibuje?
Od začátku deklarujeme, že jsme regionální nemocnice, která má být otevřená pro všechny. Vždyť ji jednou může potřebovat každý z nás. Podnikatelům i starostům jsme ukázali výsledky naší roční práce a nastínili další plány, mezitím jsme představili projekt Rok seniora a požádali je o případnou pomoc - jak materiální, tak i jinou.

Starostové však velký zájem neměli. Na schůzku jich přišlo jen čtrnáct.
To nás samozřejmě mrzí, ale byla to první schůzka. Ještě určitě uděláme druhé kolo. Samosprávu nechceme opomíjet, vždyť právě pro lidi z těchto měst a obcí je naše nemocnice.

Schůzka však nakonec měla smysl. Zastupitele Košíků totiž vyprovokovala k iniciativě, ve které vyzývají obce, aby po jejich vzoru schválily příspěvek 25 tisíc korun na nákup elektrických polohovacích lůžek. Co vy na to?
Mile mě to překvapilo. Uvidíme, jaká bude odezva. I kdyby žádná, klobouk dolů před Košíky. Pro tak malou obec určitě není pětadvacet tisíc korun zanedbatelná částka.

Už se ale ozývají hlasy z jiných obcí, že jde o nesystémový krok.
Ano, je to nesystémové. Financování zdravotnictví v Česku není úplně systémové. Uherskohradišťská nemocnice se stará o občany Uherskohradišťska a její snahou je zlepšit hotelovou složku. I proto jsme požádali podnikatele i starosty o případnou pomoc. Kdybychom měli dostatek finančních prostředků, lůžka, která jsou třicet let stará, vyměníme. Ale bohužel, zas tak dobře na tom nejsme. A navíc, lůžka nechceme pro sebe, pro management, primáře, ale pro občany regionu. Babičky, dědečky, kteří na lůžkách stráví i dva tři měsíce a mají právo na důstojné podmínky. Raději proto uděláme nesystémový krok, než dvacet let čekat, že přijde systémový.

Zahájil jste druhý rok ve funkci ředitele. Jaké máte plány, cíle?
Samozřejmě budu velmi rád, když naše hospodaření zůstane i nadále v plusu. Ekonomika je velmi důležitá, ale naprostou prioritou je, aby si lidé v našem regionu vybírali Uherskohradišťskou nemocnici proto, že je vysoce odborná, vstřícná a s lidským přístupem. A také si přeju, aby všichni zaměstnanci v nemocnici byli spokojení a hrdí na to, že tady pracují.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace