Když zemřel císař František Josef I., měla jeden rok. Přežila obě světové války a devět prezidentů. Helena Brucknerová, nejstarší obyvatelka Starého Města, oslavila sté narozeniny. Třebaže jí už zdraví tolik neslouží, ještě dokáže vykouzlit úsměv na rtu. Sílu do dalších dní jí dodává i víra v Pána Boha.
„U mě už to lepší nebude, jsem ráda, že žiju. Ale vám přeju hodně zdraví,“ reagovala na gratulace s úsměvem oslavenkyně, která žije ve staroměstském domově s pečovatelskou službou. „Jak se cítím? Paprčky se mi kroutí a záda mám samou modřinu, jak se pořád bouchám o futra nebo spadnu. To víte, už to není jako za mlada. Ale co bych si stěžovala,“ pokračovala stařenka.
Narodila se v srpnu 1915, za okny zuřila I. světová válka. Měla čtyři sourozence, dva bratry a dvě sestry. Po škole se vyučila šičkou u Tomáše Bati a v patnácti letech už pracovala. Její životní láskou se stal Stanislav Bruckner, se kterým vychovala tři syny - Ladislava, Stanislava a Pavla. „Jsem na ně pyšná, vzorně se o mě starají,“ říká čerstvá praprababička, která má sedm vnuků, devět pravnuků a jednoho prapravnuka.
Stařenka se v mládí hodně nadřela. Hlavně při práci v textilu na Mariánském náměstí v Uherském Hradišti. „Rozdělávala jsem vlnu na mrazu bez rukavic a tahala do schodů těžké balíky látek a koberce. To byla těžká doba,“ vzpomíná na padesátá léta. A dnes jí prý všechno bolí. „Lék proti bolesti si ale vzít odmítá. A k lékaři ji dostane jen má žena, která je bývalá rehabilitační sestra,“ usmívá se Stanislav Bruckner, prostřední syn, který se o maminku s manželkou po většinu roku stará. „I když bydlíme v Praze, máme chalupu ve Vizovicích, na které jsme od jara do podzimu a za maminkou pravidelně jezdíme. Jinak jí s bratry voláme,“ říká Bruckner, který ještě před rokem s maminkou chodil každý týden na hřbitov a do kostela, kde se pomodlila. Její zdravotní stav se však přes zimu zhoršil. „Ale věřím, že má tuhý kořínek, stejně jako její maminka, která zemřela v šestadevadesáti. Dlouhověkost mají v rodině, teta zemřela ještě o nějaký rok starší,“ připomněl syn. „Srdíčko má v pořádku, jen špatně slyší, k doktorovi skoro nechodí. Ale nechce pít, musíme jí nutit,“ vyjmenoval neduhy Bruckner. A ještě jedna věc jeho maminku trápí, nemá si moc s kým popovídat. V pečovatelském domě totiž žijí ženy, které jsou i o dvě generace mladší...