Tragédie v Mesitu: osmnáct obětí uctili u jejich pomníku

Tragédie v Mesitu: osmnáct obětí uctili u jejich pomníku
Foto: FB
Uherské Hradiště Zprávy 26 / 11 / 2018

Už 34 let uplynulo od tragédie v Mesitu, při které zemřelo osmnáct zaměstnanců a dalších 43 utrpělo zranění! 23. listopad 1984 jejich rodinám převrátil život naruby. Jedna z nejtragičtějších událostí v poválečné historii Československa nenechá dodnes nikoho chladným.
„Památku osmnácti obětí jsme jako každoročně uctili pietním aktem a položením věnců u pomníku před budovou M1. Jejich osudy nesmí být zapomenuty,“ uvedl Vladislav Mazúrek, generální ředitel společnosti Mesit holding.
Výrobní hala se zřítila ve 14.42 hodin. V troskách zůstalo uvězněno 38 osob, sutiny zřícené budovy zabíraly 400 metrů čtverečních. „Už se blížil konce pracovní směny, byl pátek, těšil jsem se na víkend. A najednou přišla obrovská rána…,“ vzpomínal Jiří Vyoral, který při pádu z druhého patra do přízemí upadl do bezvědomí. Když se probral, cítil jenom bolest. „Nohu jsem měl zkroucenou u hlavy, byl jsem mokrý, zpocený a ústa plná prachu, který se společně se slinami měnil v cementovou kaši. Až po čase jsem začal vnímat hlasy záchranářů,“ pokračoval Vyoral, kterého ze sutin vyprostili dobrovolní hasiči. Jako zázrakem měl jen přetrhané všechny kolenní vazy, pár boulí, modřin a odřenin. Následky si však nese s sebou dodnes. „Nohu nezohnu více než na devadesát stupňů. Bojím se výšek a nepříjemné jsou mi také neočekávané zvuky a rány,“ prozradil muž, který se před 34 lety podruhé narodil…
Tragédii měl na svědomí úplný rozpad hlinitanového betonu, použitého při výstavbě objektu v roce 1952. Štěstí v neštěstí bylo, že se hala zřítila v čase střídání směn, kdy byl provoz minimální. Kdyby se cement rozpadl o pár hodin dříve nebo později, bilance byla daleko tragičtější.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace