Vjezd zakázán, ulice je v rekonstrukci. Na zákazové značce, která stojí na vjezdu do hlucké ulice Hřbitovní, by nebylo nic zvláštního, kdyby se o její rozsáhlou obnovu nestaral jediný dělník. Žádnou těžkou techniku tady neuvidíte, slyšet je pouze cinkot nezbytného nářadí. Dlaždič začal pracovat už v polovině dubna a skončit má na konci letních prázdnin. K ruce sice má jednoho pomocníka, ten ale položit dlažební kostky neumí. Až tedy práce skončí, dlaždič Ludvík Štefaník bude moci hrdě říct: „Hřbitovní? To je moje dílo.“
Proč město nezadalo práci firmě, která by všechno zvládla ještě do červencových Dolňáckých slavnostní s jízdou králů, kdy do Hluku zamířily tisíce lidí? A proč na mokru zrádné „kočičí hlavy“ nevymění raději za asfaltový koberec?
„Podobně jako ostatní města a obce dáváme i my sezonní práci nezaměstnaným. Jsme rádi, že jsme našli tak schopného profesionála. Už loni pro nás pracoval. Mimochodem, je to vyučený elektrikář, který se rekvalifikoval na dlaždiče, a práce mu jde skvěle od ruky. A že bude obnova ulice trvat dlouho a nestihla se do jízdy králů? To vůbec nevadí. Hřbitovní ulice nebyla součástí oslav, není to z pohledu Dolňáckých slavností a turistické vytíženosti žádná centrální ulice. Spíš okrajová, kterou koně mohou objet,“ odpovídá Jan Šimčík, starosta Hluku.
Dlažební kostky se podle Šimčíka mohly vytrhat a nahradit asfaltem, tento návrh ale nakonec neprošel. „Radní nakonec rozhodli o ponechání tradičního povrchu,“ shrnul.
Hluk na „zakázce“ pro jednoho dělníka ušetří. Starosta tvrdí, že nejméně 200 tisíc. „Když si najmete firmu, naúčtuje vám za práci nejméně tři sta korun na hodinu. Takto máme na jednoho dlaždiče ještě příspěvek od úřadu práce,“ vysvětluje Šimčík s tím, že radnice dosud přijala na veřejně prospěšné práce osm lidí. Toto číslo ale nejspíš není konečné, město by chtělo zaměstnat ještě další čtyři. „Dvanáct lidí, to by byl ideální počet. Práci pro ně máme,“ dodal starosta.
Letošní změna pravidel při půlročním zaměstnávání lidí bez práce, na které už města nedostávají od státu dříve obvyklých patnáct, ale dvanáct tisíc korun, v Hluku neměla negativní odezvu. „Jistě, vyrovnání rozdílu dnes zůstává na městech a obcích, ale jde o částky, které rozpočet nijak neovlivní. Navíc nám jde o to, aby lidé, kteří přijdou o práci a dostali se do svízelné situace, měli alespoň nějakou šanci,“ řekl Jan Šimčík.