Přelom roku se na Slovácku nesl ve znamení honů

Dva podstatné úkoly čekají nyní na myslivce. Jednak musejí zabránit nekontrolovatelnému množení hlodavců a predátorů v přírodě tak, aby nedocházelo k hospodářským ztrátám, a na druhou stranu musejí dohlédnout na to, aby zvířata nehladověla. Potkat je tak můžete jak u krmelců s pytli plnými nejrůznějších zvířecích dobrot, tak i s puškou na rameni.
Devatenáct divočáků - to je výsledek jediného honu, který uspořádali myslivci ze sdružení Karpaty. „Je to nejvíc za sedmnáct let, co jsem tady předsedou,“ přiznal Vladimír Valášek, který poukázal na to, že divokých prasat se v loňském roce na Horňácku narodilo opravdu dostatek. Jinak zde myslivci stříleli většinou jen vysokou. „Bylo tam i nějaké srnčí, daňci a mufloni,“ doplnil Valášek.
V Blatnici pod Svatým Antonínkem a ve Veselí nad Moravou naopak myslivci lovili nejčastěji zajíce. „Na konci roku 2009 jsme udělali hned dva hony. Devětadvacátého jsme měli hlavní hon a na Silvestra jsme prošli vinicemi. Stěžovali si nám totiž vinaři, že mají okousané kmínky vinice,“ vysvětlil Antonín Těthal, předseda mysliveckého sdružení Roháč.
Ve Veselí nad Moravou uspořádali několik honů, většinou na zajíce a jeden na bažanty. Občas se objevila v revíru i liška. „Lišky musíme střílet pořád, protože jsou nebezpečné z toho důvodu, že jsou často nositelem vztekliny. Až dosud se proto prováděla celoplošná letecká vakcinace, která ale již pro tento rok není v plánu,“ upozornil předseda mysliveckého sdružení Buková Josef Radosta.
V těchto dnech ovšem myslivci více než s puškou vyrážejí do přírody s pochutinami pro zvěř. „Když napadne sníh, je pro zvěř mnohem těžší najít si přirozenou potravu, a tudíž by mohlo dojít k tomu, že by její populace klesla pod úroveň, která je pro přírodu prospěšná. Intenzivně proto nyní zakrmujeme. Nosíme jim proto řepu, kukuřici či suchou jetelinu. Na jetelinu si potrpí hlavně srnčí, které jinak seno odmítá,“ vysvětlil Těthal.
Obdobně řeší situaci i jiná myslivecká sdružení. Veselané mají navíc připraven i kritický scénář, který se jim již v minulosti vyplatil. „Když bylo nejhůř, vzali jsme traktor s pluhem a vyrazili na louku, kde jsme vytvořili souvislé pásy, které odkryly trávu. Zvěř tak měla přístup přímo k potravě, což mělo svůj efekt,“ prozradil osvědčenou metodu Radosta.
Zvěři jako celku se loni na Slovácku dařilo, o čemž svědčí i poznatky myslivců. Výrazně se do stavů zvěře promítlo otevření rybníka u Kozojídek, který se stává přírodním biokoridorem.