Unikátní Bánovský poklad byl rituální a zřejmě patřil pravěké velmožce

Foto: iDobryDen.cz

Bánovský poklad odkryl svá tajemství! Unikátní soubor pravěkých předmětů, které objevil hledač s detektorem kovů v okolí obce Bánov před šesti lety, patřil podle zkoumání odborníků ženě - zřejmě velmožce, která se navíc pohybovala mezi tehdejší elitou, jež dohlížela na část Jantarové stezky. Věci byly do země uložené záměrně během rituálu.

„Výzkumu se věnoval interdisciplinární tým téměř šest let. Bánovský poklad ukázal, nejen proč byl uložen a kým, ale rovněž odhalil, že minimálně ,bánovská tlupa‘ byla napojena na významnou pravěkou obchodní cestu – Jantarovou stezku,“ uvedl Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR v Brně, který poklad podrobil zkoumání společně s odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze.

Bánovský poklad objevil v roce 2017 spolupracující hledač s detektorem kovu. Na místo přivolal archeology Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kteří nález zadokumentovali a převezli do laboratoře ke konzervaci. „Už při prvním prozkoumání celého souboru bylo patrné, že jde o zcela mimořádný objev. Detailní analýzy terénní situace, studium jednotlivých předmětů a série přírodovědných výzkumů ukázaly, že byly společně do země uloženy záměrně v průběhu určitého rituálu,“ prozradil Martin Golec z olomoucké univerzity, vedoucí výzkumného týmu.

Kromě železné sekery a keramické nádoby, která ukrývala část předmětů, poklad představuje zejména součásti bohatého ženského kroje v podobě bronzových šperků (spony, náramky/nápažníky, vlasové ozdoby, náušnice, jehlice, prsten…) a dvou železných opaskových kruhů. „Soubor šperků obsahuje několik desítek skleněných a až dva tisíce jantarových korálků, které byly patrně součástí náhrdelníku a část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek. V každém případě jde o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru na území České republiky, což z Bánovského pokladu dělá zcela unikátní nález,“ prohlásil Golec.

Mimořádně bohatý kroj podle vědců nejspíš patřil ženě významného společenského postavení, snad příslušnici velmožské rodiny. Vznikl ve starší době železné, někdy v letech 575-550 př. n. l. Jantar přitom pocházel z Pobaltí. I další části kroje pocházejí z daleka. „Část bronzových šperků, mezi nimiž vyniká šest exemplářů unikátních, takzvaných dračích spon, byla přenesena z území dnešního Slovinska, odkud pravděpodobně pochází i samotná technologie výroby skleněných korálků. Vyrobeny však mohly být tehdy vůbec poprvé na území dnešní České republiky,“ říká Golec.

Výsledky výzkumů dávají Bánovský poklad a jeho původní nositele do nesporné souvislosti s průběhem pravěké dálkové komunikace, která se označuje jako Jantarová stezka. I ve starší době železné spojovala Pobaltí se Středomořím, kde byl o pověstné zlato severu neutuchající zájem. Část luxusních bronzových šperků v pokladu tak majitelka možná vyměnila právě za jantar. Jednotlivé úseky Jantarové stezky ovládaly a kontrolovaly místní elity, které z čilého obchodu těžily. „A právě k nim, tedy nejvyšší společenské vrstvě tehdejší společnosti, patřila i žena z Bánova,“ potvrzují Jaroslav Bartík a Tomáš Chrástek z Archeologického ústavu AV ČR v Brně, kteří objev dokumentovali v terénu.

Bánovský poklad je přístupný veřejnosti v expozici Pravěk Uherskohradišťska v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. K vidění je i rekonstrukce možného rozmístění šperků na postavě ženy.