Unikátní masopustní mečové tance napodobí Jízdu králů

Foto: Jiří Balát  /  Mečové tance jsou fenoménem, řadí se mezi nejstarší projevy lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí.

Masopustní mečové tance z Uherskobrodska rozšíří Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Zápis už posvětilo ministerstvo kultury. Připojí se tak ke Slováckému verbuňku, Jízdě králů a Tradičním hodům s právem na Uherskohradišťsku. Mečové tance jsou fenoménem, řadí se mezi nejstarší projevy lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí.

„Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku patří k nejstarší vrstvě taneční kultury, vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ prohlásil Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Společným prvkem ve všech lokalitách je kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenováním tance, tanečníků i tanečních figur. Typickou podobu mají kroje, šavle i další artefakty.

Nejstarší zmínka o šavlovém tanci z Uherskobrodska popisuje tanec Straňanů předváděný na zámku v Uherském Ostrohu kolem roku 1784. „Straňanský tanec Pod šable podrobně popisuje v roce 1880 učitel Alois Doufalík. Do kontextu tanců v evropském prostoru zařadil straňanské Pod šable, ale také tance bobkovníků a skakúnů etnolog František Pospíšil v roce 1911,“ doplnila etnografka Marta Kondrová.

Ve Strání tancuje vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku a na dřevěný rožeň napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Komňu prezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, takzvaných skakúnů s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu. V Bystřici pod Lopeníkem mají tanečníci-bobkovníci vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec vede košař s rožněm, který sbírá odměnu a dary do koše. „Hlavním důvodem zápisu tanců na prestižní seznam je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví,“ zdůraznila Romana Habartová, vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje.