Unikátní objev, archeologové z pravěkého sídliště vyzvedli kostry staré 7 000 let

Foto: Slovácké muzeum  /  Archeologové jsou nadšení, pohřby v pravěkých sídlištích totiž v regionu objevují jen vzácně.

Unikátní objev se podařil archeologům Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kteří v Ostrožské Lhotě odkryli zachovalé hroby z mladší doby kamenné a rovněž spoustu pravěkých artefaktů. Do „zbraně“ je přitom povolali dělníci, které při hloubení výkopu pro inženýrské sítě vyděsily lidské kosterní pozůstatky.

„Výsledky záchranného archeologického výzkumu předčily očekávání. Pohřby na pravěkých sídlištích se v regionu objevují velmi vzácně, což podtrhuje unikátnost objevu, který má zasadní význam pro poznání lokality i aktivit lidí doby středního neolitu,“ zdůraznil Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea.

Archeologové se postupně prokopávali „staletíme“ a zapisovali jeden objev za druhým, nejdříve hlavně otisky sloupových a kůlových konstrukcí sídlišť, odpadní jámy a další prohlubně, vyplněné zúrodněnými kulturními uloženinami, o jejich významu je už dnes možné jen spekulovat. „Získali jsme množství střepů keramických nádob zdobených liniemi, meandry, tvz. notovou výzdobou, nehtovými vrypy a rovněž tuhované střepy s prsty promačkávanou lištou. Významnými artefakty jsou fragmenty keramiky s plastickými prvky ve formě výčnělků, uch, ale i antropomorfních a zoomorfních prvků, třeba výčnělek ve tvaru ručičky, nožičky nebo stylizované plastiky tuří lebky,“ prozradil Kuchař. Keramické nádoby tak podle něj už představují náhled do náboženských představ pravěkých obyvatel, stejně jako malá keramická paže. „Pochází nejspíš z kultovního předmětu, pravděpodobně sošky ženy, původně držící v rukou model nádoby,“ domnívá se archeolog.

Sbírky Slováckého muzea rozšířily rovněž zvířecí, většinou tuří kosti, říční mušle nebo množství štípaných i broušených kamenných nástrojů, mezi nimiž archeologové vyzdvihují ostré čepelky, škrabadla nebo fragmenty zrnotěrek, tedy ručních kamenných mlýnků na obilí. „Asi tady stávala hospodářská stavba zemědělského charakteru, která podle koncentrace velkých kusů vypálené mazanice s otisky dřeva pravděpodobně zhořela,“ podotkl Kuchař.

Archeologové našli chybějící část dvou bagrem narušených lidských skeletů, v prvním případě se jednalo o kosti horní poloviny těla, které leželo na břiše obličejem k zemi, ve druhém šlo o zbytek lebky dítěte. Už ale kvůli zásahu bagrem nejsou schopni říci, jestli dvě nalezené kamenné z břidlice vybroušené sekery, štípané čepelky a mušle byly součástí některého z porušených hrobů.

Obrovské překvapení přinesl závěr výzkumu, kdy pracovníci muzea narazili na dva kompletní lidské skelety. „Pohřbení jedinci byli uloženi ve skrčené poloze na levém boku, hlavou směřující zhruba k východu a obličejem hledícím k jihu. Iluzi těla uloženého ke spánku ještě podtrhují obličeje úhledně podložené jejich dlaněmi. Jeden skelet u sebe neměl žádné milodary, druhého však na cestu na onen svět vybavili válečkem z vypálené hlíny a na jeho hrudi se nacházel několikanásobně provrtaný předmět vyrobený z mořské mušle, který nejspíš sloužil jako spínadlo oděvu nebo přívěšek,“ popsal nález Kuchař.

Kosterní pozůstatky čtyř jedinců archeologové zdokumentovali a po vyzvednutí je podrobí antropologické analýze za účelem určení jejich pohlaví, přibližného věku, případných zhojených i nezhojených zranění a možná i příčiny smrti. „S ohledem na typickou výzdobu většiny fragmentů keramiky můžeme téměř všechny doklady lidské aktivity ve zkoumaném prostoru zařadit do mladší doby kamenné. Konkrétně je přisuzujeme lidem kultury s lineární keramikou, kteří pobývali v našem regionu v rozmezí let 5 500 až 5 000 před naším letopočtem. Ve stejném období žili i pohřbení jedinci,“ je přesvědčený archeolog.