Úředníci dali zákonu na frak, ale trest je mine

Úředníci dali zákonu na frak, ale trest je mine
Foto: ilustr., web
Bílovice Zprávy 26 / 09 / 2013

Stavební úřad v Bílovicích porušil zákon! Jeho rozhodnutí, které posvětilo stavbu další výrobní haly v průmyslové zóně v Kněžpoli, je však nezvratné. Chybný verdikt je promlčený. Taková je odpověď Zlínského kraje na stížnost obyvatel Kněžpole. I když starosta Bílovic může podřízené dodatečně potrestat, už nechce otevírat staré rány...
Terčem stížnosti osmi obyvatel Kněžpole byl postup stavebního úřadu při stavbě výrobní haly jedné společnosti v areálu průmyslové zóny. Třebaže zcela nerespektovala stavební povolení vydané na stavební úpravy, rozhodnutím úředníků o změně stavby před jejím dokončením dostala zelenou. „Z bývalého kravína zůstala pouze část jedné štítové stěny, zbytek srovnali se zemí, což zcela popírá pojem stavební úpravy. Hala má i nové základy na pilíře a je vyšší než původní stavba. A přitom měli provést jen zvednutí části krovu a výměnu střechy, aby projel vysokozdvižný vozík,“ kroutí hlavou jeden ze stěžovatelů.
Stavební zákon zkrátka podobné schvalování staveb neumožňuje, podle judikatury Nejvyššího správního soudu nelze odstranění převážné většiny původní stavby až do základů a následnou realizaci nové stavby s použitím několika fragmentů původní hodnotit jako stavební úpravy. „Případ jsme prověřili a zjistili, že stavební úřad Bílovice skutečně porušil zákon. Jenže už uplynuly všechny zákonné lhůty, tudíž jde o promlčenou věc,“ uvedla Gabriela Sýkorová Dvorníková, tisková mluvčí Zlínského kraje. Stěžovatelé však tvrdí, že neměli šanci včas reagovat. „O záměru jsme vůbec nevěděli, s jeho zveřejněním se nikdo nenamáhal. A změna stavby před jejím dokončením rovněž proběhla v úplné tichosti,“ tvrdí stěžovatelé. „Jestli má někdo podezření ze spáchání trestného činu, má možnost podat trestní oznámení. Případný postih pracovníků stavebního úřadu v rámci pracovněprávních vztahů však není v kompetenci kraje, ale starosty obce,“ zdůraznila mluvčí.
A právě potrestání zaměstnanců stavebního úřadu žádají i stěžovatelé. „Je jasné, že jejich verdikt už nezměníme, ale chceme, aby za svůj prohřešek nesli odpovědnost. Vždyť nám z  nedbalosti nebo úmyslně jen zkomplikovali život. Průmyslová zóna je černou můrou většiny občanů Kněžpole,“ zlobí se stěžovatelé. „Jestli kraj tvrdí, že jsme pochybili, tak jedině v procesním postupu. Možná jsme místo rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením měli zahájit řízení o odstranění stavby, ale je to diskutabilní. Co skutečně je a není stavební úprava, může určit snad jedině soudní znalec,“  reagoval Luboš Dohnal, odborný referent bílovického stavebního úřadu.
Starosta Bílovic Petr Fusek přesto žádné postihy nechystá. „Jde o případ, který se stal dva měsíce po mém nástupu do funkce, což je strašně krátká doba na jeho prozkoumání. A dnes už se k němu nechci nijak vracet,“ prohlásil Fusek, který stěžovatelům odpověděl, že v celém případě respektuje stanovisko Zlínského kraje. „Problém má každopádně jádro v Kněžpoli, kde si jej musí vyřešit,“ podotkl bílovický starosta.



------------------------------------------------------------------------
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ZLÍNSKÉHO KRAJE
Krajský úřad Zlínského kraje – Odbor územního plánování a stavebního řádu případ prověřil a zjistil, že na straně stavebního úřadu Bílovice došlo skutečně k porušení zákona. Jenže uplynuly již všechny lhůty, tudíž jde o promlčenou věc.
Pokud má někdo podezření, že došlo k trestnému činu, má možnost podat trestní oznámení.
Případný postih pracovníků stavebního úřadu v Bílovicích není v kompetenci kraje, nýbrž – v z hlediska pracovně právních vztahů – v kompetenci starosty obce.

RNDr. Gabriela Sýkorová Dvorníková
vedoucí tiskového oddělení, tisková mluvčí

---------------------------------------------------------------
STANOVISKO STAVEBNÍHO ÚŘADU BÍLOVICE
Článek se týká stavby - Výrobní hala A v areálu firmy AZ Beton, která je umístěna v lokalitě určené pro podnikání. Původní stavba kravína byla vybudována JZD Kněžpole. V roce 1997 byla přebudována novým majitelem na výrobní halu. Vzhledem ke špatnému stavu zdiva a střešní konstrukce investor - fy AZ Beton požádala v říjnu 2011 o stavební úpravy této výrobní haly .
Zmíněný článek, na který tímto vyjádřením reagujeme, je plný polopravd a dezinformací. Podle § 2 odst. 5 písm. c) z.č. 186/2006 Sb. v platném znění se za změnu dokončené stavby považuje stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Toto ustanovení bylo v plném rozsahu splněno při vydané změně stavby před jejím dokončením.
V publikovaném článku bylo uvedeno, že: Z bývalého kravína zůstala pouze část jedné štítové stěny .... Z předmětné stavby byl však zachován v celém rozsahu sklad forem a přiléhající štítová zeď u velína v celé své délce, dále zázemí haly (šatny, sociální zařízení, sklad) také v celém rozsahu. Stavebními úpravami tedy bylo zachováno vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, což lze doložit projektovou dokumentací původní i nově upravené stavby.
Abychom reagovali na rozhodování Nejvyššího správního soudu pak stavební úřad uvádí, že si je vědom judikavtury Nejvyššího správního soudu (8 As 31/2007 -165, 8 As 75/2010 - 165, 7 As 24/2006 - 86), kdy v rozhodování uvádí, že : nelze odstranění převážné většiny původní stavby až do základů a následnou realizaci nové stavby s využitím několika fragmentů původní hodnotit jako stavební úpravy, když blíže nespecifikuje, co je považováno za většinu stavby a co je považováno za fragmenty původní stavby. Pokud toto není jednoznačně vymezeno, pak lze odmítnout názor, že je možné tyto závěry aplikovat obecně a automatizovaně na další případy. Stavební zákon zná pouze pojmy: stavba, nástavba, přístavba a stavební úprava. Objem stavebních úprav však není specifikován, a to ani zákonem, ani judikaturou. Stavební úřady tak rozhodují ad hoc, tedy vždy vycházejí z aktuální stavební situace.
Závěrem považujeme za povinnost se vyjádřit k řečenému pochybení stavebního úřadu. Je nezbytné zmínit, že pochybení stavebního úřadu nebylo vyřčeno, neboť byl krajským úřadem jako nadřízeným
správním orgánem učiněn závěr pouze o tom, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné z důvodu prekluze (uplynutí lhůty k přezkoumání). Z tohoto vyplývá, že se nadřízený správní orgán samotným meritem věci nezabýval.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace