Usedlost asi nepřežije, obec nemá peníze
Foto: Olga Floriánová / Jarmila Kukulková (vlevo) a Marie Stránská bojují za záchranu historické usedlosti.
Osud zemědělské usedlosti z roku 1837 hýbe Kněžpolí. I když zastupitelé odmítli chátrající dům č.p. 15 koupit, obyvatelé se snaží jejich názor změnit. A nevylučují, že se pustí i do petice za jeho záchranu. Jenže ta podle uherskohradišťského architekta Otakara Kahánka přijde minimálně na 6,4 milionu korun, což je zcela mimo reálné možnosti obecní pokladny.
Bohužel, v zastupitelstvu sedí jen dva rodilí Kněžpoláci, kteří proti většině nic nezmůžou. A přitom jde o úžasný objekt, který si zaslouží pozornost, je přesvědčený Jiří Kolařík z Kněžpole, který obešel asi třetinu obce a čtyřicet procent lidí se vyslovilo pro záchranu usedlosti. Kdyby obec nesmyslně neblokovala pět šest milionů na obchvat do průmyslové zóny, který nikdy majitelé potřebných pozemků nepovolí, můžou dům zachránit. Stále se navíc nabízí možnost získat evropské peníze, jak se to třeba podařilo v Babicích, kde podobnou usedlost mění v muzeum myslivosti a pytláctví, dodává Kolařík.
Dům č.p. 15 alias Kučerovo vlastní neteře původních majitelů, které k němu mají citový vztah a snaží se jej zachovat ve stávající podobě. Do roku 2001 v něm žila teta, ale po její smrti je neobydlený a chátrá. Jelikož máme vřelý vztah k lidovým tradicím, folkloru, Slovácku a hlavně k rodišti našeho otce, dům jsme kvůli hrozbě demolice neprodaly, říká za všechny jedna z majitelek Marie Stránská. A proto jej za milion korun nabídly k prodeji obci. Zastupitelé však nabídku odmítli, získala jediný hlas... Podmínkou koupě byla rekonstrukce a údržba objektu, podotkl Petr Knot, starosta Kněžpole. Radní proto oslovili hradišťského architekta Otakara Kahánka, který jim zpracoval předběžný propočet investičních nákladů. A výsledek? Záchrana usedlosti přijde podle náročnosti rekonstrukce od 2,4 do 6,8 milionu korun. Takové peníze prostě nemáme a s evropskými dotacemi už není situace tak růžová jako dříve. Další otázkou je pak využitelnost rozlehlého objektu, který má i obrovskou zahradu. Jen samotné udržování by bylo finančně náročné, říká Knot.
Obyvatelé se však myšlenky na záchranu objektu nevzdávají a nevylučují petiční iniciativu. Jestli zastupitele přimějí změnit názor, je ale ve hvězdách. Verdikt zastupitelstva byl jednoznačný, nemyslím, že by se změnil, tvrdí Knot. A kdybychom nakrásně dům zrekonstruovali pro potřeby našich pěveckých sdružení, osiří kulturní zařízení. Fixní náklady na jeho provoz však stále zůstanou na bedrech obce a navíc i náklady na zrekonstruovaný objekt, dodává starosta.
Jelikož nemovitost ani není kulturní památkou, část inventáře a dřevěné rámy oken se tak možná stanou jen součástí repliky domu postavené v Parku Rochus. Z pohledu lidového stavitelství se totiž jedná o významnou stavbu. Jde o doklad tradičního lidového stavitelství, navíc veškeré vybavení je původní. Když obec dům nekoupí, s těžkým srdcem jej prodáme jiným zájemcům a vybavení nabídneme Slováckému muzeu, uzavřela další z majitelek Jarmila Kukulková.