„Utíkáme tam, odkud ostatní prchají“

„Utíkáme tam, odkud ostatní prchají“
Foto: ara  /  Václav Holásek vede dobrovolné hasiče v okrese už 35 let.
Uherské Hradiště Zprávy 08 / 02 / 2017

Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu. Zlatým písmem vyšitá věta na malé vlajce, pod kterou se může Václav Holásek podepsat. Vlajka na úzkém stojanu, kterou si starosta Okresního sboru hasičů Uherské Hradiště postavil na svůj pracovní stůl, mu denně připomíná smysl práce, které obětoval přes polovinu života. I když začínal jako automechanik a jeho jméno zná spíš sportovní veřejnost, Václav Holásek je stále aktivní motocyklový závodník, už 35 let je šéfem vůbec největší volnočasové organizace v okrese. Pod křídly OSH Uherské Hradiště funguje 74 dobrovolných sborů, které sdružují na 2 900 dospělých a 520 mládežnických hasičů. „No vidíte. A pokud jde o velkou vlajku okresního sboru, tu stále ještě nemáme,“ usmívá se starosta Holásek. „Snad si ji necháme ušít letos, za přispění některého ze sponzorů. Jeden velký nám už pomoc přislíbil, ale jeho jméno ještě neřeknu. Nechci nic zakřiknout.“

I když to může znít jako nadsázka, pokud jde o sílu a vliv na chod obcí, pak jsou sbory dobrovolných hasičů srovnatelné s dřívějším rozmachem Sokola. Jak je to možné?
Hasiči se v obcích a malých městech významně podílí na společenském i kulturním životě. Samotná hasičská činnost pak spočívá v odvaze a odhodlání pomáhat druhým. To má spousta lidí stále v sobě. Tady dřímá velká síla. Třeba naše členská základna se v posledních letech stále rozšiřuje díky skvělé práci vedoucích, kteří výborně pracují s mládeží. Loni jsme v okrese přijali 128 nových členů, přičemž přesně 58 patří mezi mládež. Což je s ohledem na další roky výborný výsledek. Osobně vidím právě v práci s mládeží velkou budoucnost. Tady je příkladem sbor z Vlčnova.

V dospělosti neuvidí nikdo za nebezpečnou práci ani korunu, přesto je členů stále víc. Jak si to vysvětlujete?
Alfou a omegou je skutečně práce vedoucích. Ti jsou vzorem. Uvedu malý příklad. Nedávno jsem byl ve Vlčnově na valné hromadě tamního sboru. Mladí si tam udrželi disciplínu přes dvě a půl hodiny. A to byli v sále i nejmenší členové, kterým je pouze šest let.

Už podruhé jste zmínil sbor z Vlčnova. V čem je tak výjimečný?
Kromě obvyklé činnosti vyniká také v požárním sportu. Po loňském úspěchu na mistrovství světa ve Francii se tři z jeho družstev kvalifikovaly na letošní olympijské hry hasičů v rakouském Villachu. Reprezentovat obec a kraj tam budou letos v srpnu. Mám v plánu se tam vydat a osobně všechny podpořit.

I když práce v dobrovolných sborech není jen o likvidaci požárů, boj s ohněm zůstává hlavním smyslem členství. Jak je postaráno o ty, kteří se při zásahu zraní?
Jsem velmi rád, že se v poslední době pohnuly ledy. Ústředí naší organizace už zahájilo jednání s vládou na téma zdravotního odškodnění. Rýsuje se možnost, aby členové dobrovolných sborů mohli v případě poranění pobírat od patnáctého dne nemoci sto procent platu. Tedy podobně jako profesionální hasiči.

A dnes?
V současnosti musí být každý hasič ze zásahové jednotky pojištěn, to je naprostá podmínka. A to buď přímo u Hasičské vzájemné pojišťovny, nebo u jiného pojišťovacího domu. Na lékařské prohlídky pak musí docházet každé dva roky. Dobrá fyzická kondice patří k povinné výbavě každého dobrovolného hasiče.

Už dřív jste prohlásil: dobrovolný hasič utíká tam, odkud ostatní prchají.
A přesně tak to je. K tomu podle mého soudu už není co dodat. Když se stane cokoliv nebezpečného, lidé přirozeně utíkají do bezpečí. Což v případě dobrovolných hasičů platí přesně obráceně. Tady musím pochválit celý okres. V zásahových jednotkách patří Okresní sbor hasičů Uherské Hradiště ke špičce. Dobrovolníci jsou profesionálním jednotkám na požádání neustále k ruce. A dá se říct, že konečný boj s plameny zůstává právě na dobrovolnících. Ti mají na starosti konečnou likvidaci, závěr zásahové akce. A to si musíte uvědomit, že každý dobrovolník je připraven do akce čtyřiadvacet hodin denně, bez ohledu na své zaměstnání.

Stát plánuje i dotační pomoc na obnovu často zastaralé nebo poruchové techniky. Využijete toho?
Jistě. Už od loňského ledna je tady možnost získat státní peníze na pořízení automobilů a také prostředky na opravu nebo stavbu zbrojnic. Výměna nebo obnova techniky patřila vždy k problémovým. I zde se ale blýsklo na lepší časy. Jednotlivé kraje sdružují státní prostředky, které nám velmi pomáhají.

Většina obcí a měst si dnes své dobrovolné hasiče cení a pravidelně jim uvolňuje peníze na obnovu jejich „arsenálu“. Jaké je porovnání s rokem 1982, kdy jste nastoupil na místo starosty?
Do roku 1989 šlo všechno pomalu. Na všechno chyběly peníze, podpora byla mizivá. Po sametové revoluci navíc opadla i aktivita a zájem lidí o členství. Ale to naštěstí netrvalo dlouho. V letech 1992 a 1993 došlo ke zlomu. Vyslyšeli nás ministři vnitra, kteří projevili zájem o dobrovolné hasiče. Kurs se změnil, a pokud jde o současnou vládu, její zástupci přislíbili pomoc přímo na našem celorepublikovém sjezdu. A musím říct, že některé ze slibů se už plní.

S jakou částkou hospodaří hradišťská organizace?
Jedná se přibližně o milion korun. Ale bez sponzorů se neobejdeme. Těmi největšími je Zlínský kraj, Nadace Synot a město Uherské Hradiště. Mimochodem, bez jejich pomoci bychom loni nevydali knihu, která mapuje historii a současnost sborů na Slovácku. Jmenuje se jednoduše Dobrovolní hasiči okresu Uherské Hradiště. Přišla na 200 tisíc korun, což je v porovnání s rozpočtem neskutečně mnoho. Sami bychom to rozhodně nezvládli.

Coby aktivní hasič jste patnáct let velel sboru ze Zlechova. Stala se nějaká příhoda, na kterou nedokážete zapomenout?
Vrátím se do ještě větší historie. Bylo mi teprve osm let, tehdy hořelo někde poblíž Buchlova. Po vyhlášení poplachu se za ruský zil připojila stříkačka na dvou kolech, která se pak při rychlé jízdě odpojila. Naštěstí v protisměru nikdo nejel, protože stříkačka na jednom ze sjezdů vybočila a řítila se sama. Řidič zilu pak dlouho dával k dobru průpovídku o tom, že ve zpětném zrcátku „vidí červené autíčko, které ho chce předjíždět, i když jede se zapnutým majákem a na tachometru má osmdesát“. Dlouho totiž netušil, že ono „autíčko“ je uvolněná stříkačka. Ta se nakonec zapíchla do hlíny a dvakrát otočila.

Kladete důraz na mládežnickou základnu. Údajně máte v „záloze“ i nejmladší členy z vlastní rodiny. Je to pravda?
Asi to tak bude. (úsměv) Jsem otec čtyř dcer a každá z nich si dobrovolným sborem prošla. Dokonce dva zeťové jsou dnes ve vedení obecních sborů. Pavel Abrahám starostuje SDH Kněžpole a Petr Bartošík SDH Zlechov. Je proto možné, že se některé z osmi vnoučat taky jednou zapojí.

Uherský Brod nebo Uherské Hradiště se v srpnu promění v dějiště krajského kola soutěže v požárním sportu. O co jde a proč se ještě mezi městy nerozhodlo?  
Nebudu zastírat, hledáme nejlevnější variantu. Obě města nabízí stadiony s tartanovou plochou, která je pro soutěž nezbytná. V příštích dnech se proto chystám požádat brodského starostu Patrika Kunčara i starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu o podporu. Uvidíme, jak se situace nakonec vyvine. Na každý pád nic nebudeme měnit na červnovém Poháru starosty okresního sdružení hasičů. To se uskuteční jako obvykle na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. Tato akce bývá dobrou propagací naší činnosti. Přijďte se taky podívat.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace