Když zvažovala, jestli opustí ordinaci praktického lékaře v Buchlovicích a zamíří naplno k záchranné službě, rozhodování jí usnadnil i fakt, že nedostala žádnou nabídku, aby pod Buchlovem zůstala. „Chápala jsem to tak, že jsem nechtěná. Uvolnila jsem proto místo pro jiného lékaře, který bude více oblíbený a lidmi milovaný. Mají velkou příležitost si nového najít. Moje praxe praktického lékaře pro mě byla cennou, ale i bolestnou zkušeností,“ prohlásila v rozhovoru pro DOBRÝ DEN Hana Srostlíková, která 31. března ukončila praxi praktického lékaře v Buchlovicích. Současně přiznala, že ne všichni pacienti s ní byli spokojení, byla terčem stížností.

Co bylo hlavním důvodem vašeho odchodu ke zdravotnické záchranné službě?

Na záchrance pracuji nepřetržitě od roku 1997, po celou dobu mé bezmála šestileté praxe v Buchlovicích jsem u ní pracovala na půl úvazku. A to znamenalo - z práce do práce, po noční směně do ordinace, po pracovním týdnu víkend na záchranné službě a pak znovu další týden v ordinaci. Vydržela jsem to šest let. Už jsme se cítila unavená a musela jsem se rozhodnout, čemu dám přednost. Více mě uspokojuje práce na záchranné službě než praxe praktického lékaře. Jsem zvyklá jednat a rozhodovat se rychle, vyřešit aktuální situaci, což není zrovna styl práce obvodního lékaře. Takže zvítězila záchranná služba.

Neuvažovala jste, že ještě vydržíte aspoň kvůli stávající pandemii koronaviru?

Když jsem v polovině prosince oznámila, že odcházím, o pandemii nebylo vidu ani slechu. Ukončila jsem činnost zdravotnického zařízení, takže už jsem dále ordinovat nemohla.

Nehrála roli i nespokojenost některých pacientů s vaší péči a přístupem? Objevovaly se stížnosti na vaši adresu...

Nespokojenost je častá lidská vlastnost. Vždy se najdou někteří, kteří jsou spokojení, a jiní jsou nespokojení. Ale máte pravdu, mrzelo mě to a moc. Vidím to ale tak, že jsem jim dala možnost najít si někoho, s kým budou spokojenější. Je právo volby praktického lékaře. Tak jim přeji, ať mají ve výběru šťastnou ruku.

Kolik jste ošetřovala pacientů v průměru za týden, měsíc? Byl to i důvod odchodu...?

To bych neřekla. Nevím, kolik pacientů byla průchodnost. Každý měsíc to bylo jiné, mezi 50 až 60 denně, častěji i více. Měla jsem v péči starší pacienty, z toho vyplývají častější návštěvy. Často i každý týden. Často jen "na radu" nebo jen tak, jdu okolo a nikdo zde zrovna není…". Na tom ale není nic špatného, starší lidé si potřebují popovídat. Jen já jsem prostě nastavená pracovně jinak.

Polovina obce zůstala bez praktického lékaře. Starostka Buchlovic přitom tvrdí, že když jste jí koncem roku úmysl odejít oznámila, měla jste za sebe náhradu... Co se stalo?

Rozeslala jsem inzeráty, napsala do časopisů, ale na obvodního lékaře není řada zájemců.
Ozval se mi jeden pan doktor, který je teprve v přípravě a atestaci má v plánu až příští rok. Takže mi žádný slib nedal. Nehledě na to, že v dnešní době je zvykem, že se novému lékaři vychází všemožně vstříc, jako třeba odpuštění nájmu, byt, plat sestry či zařízená ordinace. Buchlovice to tehdy nenabízely.

Nebylo ve vašich silách zajistit za sebe náhradu? Není to zvykem?

Určitě není obvyklé, že za sebe lékaři hledají náhradu. Co třeba Traplice, nebo Starý Hrozenkov? Pokud vím, nikdo na odcházející lékaře vinu neházel, ani se o nich nepsalo v novinách. Dnes opravdu není praktických lékařů nazbyt. Moje povinnost to není. Musí se starat a nabízet obec. Já se opravdu snažila a co vím, tak dalšího lékaře, který se mi ozval na inzerát, obec odmítla.

Cítíte za současnou situaci určitou zodpovědnost?

Je mi hlavně líto starších pacientů, které čeká dojíždění. Není mi lhostejný jejich osud, ke spoustě jsem si utvořila osobní vztah a myslím, že to platilo na obě strany. Hodně nocí jsem kvůli tomu nespala. Ale přímo v obci je další lékařka, která během mé praxe pacienty stále přibírala, věřím, že pacienty nakonec vezme pod svá křídla. Já bych to aspoň na jejím místě udělala.

Kolik pacientů z Buchlovic jste měla v péči? A kolik si už vyzvedlo zdravotní kartu?

Měla jsem na starost 1 350 pacientů a zůstává něco okolo 400 karet. Zatím čekám, abych co nejvíce karet vydala následným lékařům.

Jak se teď ke zdravotní dokumentaci lidé dostanou?

Se synem stále jezdíme jednou týdně do Buchlovic a karty vydáváme na základě registračních lístků.