Už 35 let věří na zázraky!

Už 35 let věří na zázraky!
Foto: sal  /  Stanislav Horák tvrdí, že se 23. listopadu 1984 podruhé narodil.
Uherské Hradiště Zprávy 25 / 11 / 2019

Měl štěstí v neštěstí. Zatímco jeho kamarádi a kolegové zahynuli pod troskami zřícené budovy M1 v tehdejším národním podniku MESIT, dnes třiaosmdesátiletý Stanislav Horák se 23. listopadu 1984 podruhé narodil. „Od té doby věřím na zázraky,“ přiznal se bývalý konstruktér závodu u památníku obětem tragédie, k níž došlo před 35 lety.
Těsně před zřícením budovy vyběhl ze svého pracoviště, na chodbě však udělal dva tři roky a propadl se z druhého patra úplně dolů... „Zůstal jsem ležet omráčený, chvíli mi trvalo, než jsem se probral. Všude tma, prach, nic jsem neviděl. Jen jsem slyšel, jak lidé sténají a volají pomoc, stejně jako já,“ vzpomíná Horák, který se nemohl hýbat. Do nohy se mu totiž zapíchla betonářská ocelová výztuž o průměru 15 milimetrů. „Byl jsem jako přišpendlený. Jelikož jsem zůstal sevřený v nepřirozené poloze, postupně mě bolela záda, takže jsem si aspoň rukama kolem sebe udělal místo odhozením materiálu ze zřícené konstrukce,“ pokračoval pamětník tragédie, kterou nepřežilo 18 zaměstnanců podniku. Pod troskami zůstal půldruhé hodiny, na denní světlo jej vytáhl kamarád, se kterým chodil na učiliště. „Hledal mě, poznal jsem ho podle hlasu. Když zjistil, že mám pod kotníkem v noze zapíchlý roxor, zaběhl pro pilku na žezlo a vysvobodil mě,“ vylíčil Horák. Měl obrovské štěstí, v nemocnici strávil jen týden. I když s problémy, ale chodil. Následky tragédie však pociťuje dodnes, špatně slyší na pravé ucho a hůře vidí na pravé oko.
Osmnáct jeho kolegů zůstalo pohřbeno v troskách. „I když je to už 35 let, stále se mi při vzpomínce hrnou slzy do očí. Stále mě trápí otázka, jestli neštěstí šlo zabránit. Tenkrát na podzim hodně pršelo, silně zatékalo do budovy a osudový den ráno hlásily některé pracovnice, že nejdou otvírat vestavěné šatní skříňky… Jenže nikoho napadlo, že může budova spadnout,“ zavzpomínal Antonín Štěrba, rovněž jeden z pamětníků a dnes předseda odborářů Mesitu. Budova se podle něj doslova rozlomila. „Byl jsem s dvěma kolegy na šatně, zůstali jsme stát pod otevřeným nebem a mnoho metrů nad zemí. Asi při nás stáli strážní andělé, vyvázli jsme bez úrazu, jen silně otřesení a a zaprášení. Ve vedlejší šatně kamarádi štěstí neměli, zemřeli,“ těžko hledal slova Štěrba, který se stejně jako Horák podruhé narodil. Osmnáct lidí ve věku 19 až 68 let to štěstí nemělo, 23. listopadu 1984 se už domů nevrátili.

autor: PETR ČECH
TOPlist