V Bánově vysazují čtvrtý větrolam, chystají i mokřady

Foto: ilustrační foto  /  Větrolamy vytvoří převážně javory, habry a lípy, sem tam se ale objeví i ovocný strom, aby si migrující zvěř obohatila jídelníček.

Obec Bánov pokračuje ve výstavbě větrolamů. 776 stromů a související zatravnění ploch začíná sadovnická společnost realizovat od letiště až po nezdenický katastr. Investice spolkne necelé dva miliony korun, z obecního rozpočtu však zmizí jen pětina ceny. Na úpatí Bílých Karpat totiž získali dotaci z Evropské unie.

„Výsadby větrolamů, kterým se už několik let věnujeme, vycházejí z územního systému ekologické stability vypracovaného v rámci komplexních pozemkových úprav. U nás kvůli stavbě obchvatu proběhly už v letech 2006 až 2010, problematikou se tak zabýváme více než deset let,“ informoval Marek Mahdal, starosta Bánova.

Větrolamy vytvoří převážně javory, habry a lípy, sem tam se ale objeví i ovocný strom, aby si migrující zvěř obohatila jídelníček. „Větrolamy a biokoridory mají za úkol snížit dopady větrné eroze, pomáhají ochlazovat a zvlhčovat vzduch, umožňují zvěři bezpečně migrovat po krajině a získat úkryt, pomáhají k tvorbě rosy, zachycování sněhu a zabraňují vysušování půdy a vegetace,“ připomněl Mahdal. Větrolamy vítají i zemědělci, třebaže dochází k dělení a zmenšování polí. „Jsou důležité kvůli snížení rizika eroze, zachování kvality půdy, ochraně úrody před větrem a udržení vody v krajině,“ dodal starosta.

V Bánově pomáhá zadržovat vodu v krajině i nová vodní nádrž u Šumáku, v příštím roce obec ještě počítá s výstavbou systému mokřadů na Ledském potoce a biokoridoru podél přehrady Ordějov, který zabrání splavování zeminy do nádrže.

„Po parných letních měsících asi každý uzná, že pro udržení rozumného klimatu je potřeba něco dělat a když je možné opatření realizovat z prostředků Evropské unie, musíme možnosti využít. Stejně by měla postupovat i další obce a města, jen ve větším měřítku totiž dosáhneme cíleného výsledku,“ zdůraznil Mahdal.

Obec za projekt skupiny větrolamů s pořadovým číslem čtyři zaplatí bezmála dva miliony korun, osmdesát procent nákladů však pokryje dotace od Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky z operačního programu Životního prostředí.