V Nezdenicích už svah pohřbili. Přežila jen turistická chata
Foto: ara / Nezdenický svah, kdysi vyhledávaný cíl pro rodiny s dětmi a také snowboardisty, zarůstá.
Nejspíš ani zlatý poklad by už nedokázal zachránit lyžařský svah v Nezdenicích. Na rozdíl od plaveckého areálu, který leží opodál, je na opuštěnou sjezdovku žalostný pohled. Místní Sokol sice před čtyřmi lety pronajal na jednu sezonu areál včetně vybavení obci, ale finanční ztráta rozhodla o tom, že dotovat se bude raději koupaliště. Například na energiích obec tratila 40 tisíc korun. I když nejde o žádnou významnou částku, pro malou obec je smysluplnější vložit peníze do provozu koupaliště, které funguje několik měsíců a o návštěvníky má postaráno.
Dlouholetý správce areálu Sokol Nezdenice se kvůli stále vyšším nákladům na provoz rozhodl nabídnout svah k pronájmu, ale zájemce se nenašel. Prodat se podařilo jen rolbu a sněžné dělo. „Žádné organizační problémy jsme neřešili. Ten hlavní spočíval v nedostatku financí. Dotace ze strany ČSTV nejsou a získat v dnešní době jiný dotační titul, to je zcela passé. A v silách naší organizace nebylo hradit ztrátu. Je to škoda. Sezona 2010/11 byla nachystaná vůbec nejlépe v dějinách provozu, ale zájem zkrátka nebyl. Takže byla naše poslední,“ vrací se do nedávné historie Libor Kolínek, šéf nezdenických sokolů.
Vzkříšení 220 metrů dlouhého svahu, který se na sklonku své slávy zaměřil na snowboarding, nepřichází podle Kolínka v úvahu. „Už je to vážně pryč. Oficiálně se na svahu už nikdy jezdit nebude,“ je přesvědčen. A předkládá několik pádných důvodů. „Především se nemá kdo starat o nejrůznější povolení, údržbu, energie a školení a vůbec zajištění obsluhy. Pak je zde fakt, že svah není extra velký a rodiny s dětmi vyhledávají jiné sjezdovky. Pryč je také éra snowboardu, pro jehož příznivce jsme postavili překážky a také „velký jump“. Z mládeže vyznávající kdysi moderní snowboarding vyrostli dospělí lidé, kteří už dávají přednost klasickému lyžování. Ostatně, v ničem se nemůžeme vyrovnat ostatním střediskům. Podívejte se třeba na obrovskou proměnu Mikulčina vrchu a sjezdovky Lopata. Nemáme čím konkurovat…,“ vysvětluje Libor Kolínek.
V Nezdenicích doplatili na fakt, že zatímco se tady dlouhodobě lpělo na fungování na bázi zájmové činnosti, jinde začaly ski-areály fungovat jako klasické firmy. Nezabral ani „lidový ceník“. Dodnes visí na strojovně vleku tabulka s oznámením, že děti do 14 let platí 60 korun a dospělí 80 korun za dvacet jízd. Jediné, co v opuštěném areálu přežilo, je turistická chata stojící přímo ve svahu poblíž vleku. „Chata stále a vcelku úspěšně funguje. Tu Sokol stále provozuje,“ shrnul Libor Kolínek. „Když napadne sníh, půjdeme zase na svah, ale kvůli sáňkování. Na lyže jezdíme s dětmi jinam, třeba na mnohem delší Lopatu. Časy, kdy se tady pořádaly atraktivní snowboardové závody, se už nevrátí,“ doplnil pan Jiří, jeden z místních.