VaK burcuje proti těžbě u Ostrohu. Na tahu je ministerstvo

VaK burcuje proti těžbě u Ostrohu. Na tahu je ministerstvo
Foto: ara  /  U novoveských jezer, významné zásobárny vody pro Hradišťsko, těží společnost Dobet. Jen o několik kilometrů dál, na pomezí katastrů Uherského Ostrohu a Moravského Písku, by chtěla podobně podnikat i firma Jampílek. Podaří se jí to?
Zprávy 26 / 05 / 2014

František Jampílek, majitel stejnojmenné těžařské firmy z Lázní Toušeň, patří k lidem, kteří svými názory dokáží nadzvednout ze židle. K těm, jež odmítli přijmout jeho otevřený dopis obyvatelům Ostrožska, v němž obhajuje snahu začít dlouhodobě těžit štěrk mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem, patří také Pavel Koubek, ředitel Vodovodů a kanalizací Hodonín. Tato společnost byla v minulých dnech iniciátorem protestní podpisové akce, která skončila u Petičního výboru Sněmovny. „Realizace záměru těžby může ohrozit až 130 tisíc obyvatel regionu a s tím souhlasit nemůžu,“ říká Koubek v rozhovoru pro DOBRÝ DEN.

Jak je to s kladným posudkem EIA, který už firma Jampílek získala?
Posudek EIA, který hodnotil zpracovanou dokumentaci a připomínky všech dotčených, sice navrhuje ministerstvu životního prostředí vydání souhlasného stanoviska s přibližně sedmdesáti podmínkami, ale to je vše. Nyní musí ministerstvo rozhodnout, podle zákona by se tak mělo stát do 2. června. Posudek zpracovaný Danielem Bubákem není posudkem objektivním, jak požaduje platná legislativa. Jedná se o materiál, který nepokrytě nahrává oznamovateli. K předložené dokumentaci byla vydaná celá řada negativních stanovisek dotčených orgánů i dalších subjektů, předkládané argumenty však posudek překrucuje, zlehčuje, bagatelizuje a ignoruje. Za jediné „korektní“ materiály považuje ty, které byly doloženy investorem, tedy firmou Jampílek.

Proto společnost VaK Hodonín iniciovala vznik petice?
Ano. V podstatě právě obsah tohoto posudku EIA nás přiměl k organizaci petiční akce, k níž se v krátké době dvou týdnů připojilo zhruba 14 tisíc obyvatel. Z toho bylo 12 737 podpisů úplných, a tedy platných. Petice byla nakonec doručena přímo Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Proč VaK s těžbou nesouhlasí?
Protože realizace záměru může ohrozit až 130 tisíc obyvatel hodonínského regionu.

Jak konkrétně?
V konečném důsledku až tak, že by velká část Hodonínska mohla v budoucnu zůstat bez kvalitní pitné vody. Asi bychom si měli uvědomit, že kvalitní voda je jednou z nejcennějších surovin. A my ji tu zatím máme. VaK totiž asi půl kilometru od zamýšleného jezera, které by vzniklo následkem těžby, provozuje prameniště podpovrchové pitné vody Bzenec-komplex. To zásobuje vodovodní kohoutky sto třiceti tisíců lidí a je jedním z nejvýznamnějších vodních zdrojů na jižní Moravě. Vznikem otevřené hladiny by zásadním způsobem vzrostlo riziko znečištění tohoto zdroje. Proudění podpovrchových vod totiž vytváří spojnici prameniště se zamýšleným těžebním jezerem. Studny na čerpání vody sahají do minimálně patnáctimetrové hloubky. Dnes je tak voda chráněná nadložím, v případě jezera se do ní mohou dostat hnojiva a pesticidy z polí, nečistoty z projíždějících aut či případných povodní, různé spady z ovzduší. Nebezpečím mohou být i úmyslné činy.

Avšak firma Jampílek tvrdí, že žádná rizika nehrozí…
Oznamovatelem předkládaný hydrogeologický posudek včetně zpracovaného modelu nepracuje se správnými vstupními daty o fungování prameniště, výsledky tohoto posudku tudíž nemohou mít správnou vypovídací schopnost! Opakovaně je uváděn nesmyslný argument o původu vod z Nové Moravy, která je však po většinu roku téměř bez vody, a prameniště tak zásobovat nemůže. Naopak vody drénuje, tedy podzemní vody při nízkých stavech vtékají do koryta řečiště. Podzemní voda v množství stovek litrů za sekundu, nashromážděná vsakem z dešťových vod přes povrchy celého rozsáhlého povodí, protéká v přirozeném spádu podloží i přes lokalitu zamýšlené štěrkovny dále k vodárenským studním.

Čím můžete tato tvrzení doložit?
Opíráme se o odborné posudky Zdeňka Vacka, který prameniště před zhruba 30 lety zakládal a danou lokalitu důvěrně zná. Také o J. V. Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze a zároveň předsedy České asociace hydrogeologů. A také o posudky Svatopluka Šedy, který se pohybuje v hydrogeologické praxi desítky let a který v současné době na lokalitě působí. Ostatně - základním problémem je to, že se zájmové území nachází v aktivní zóně záplavového území, kde jsou předmětné aktivity zakázány. Ložisko se navíc nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Kvartér řeky Moravy, kde je těžba nerostů povrchovým způsobem nebo provádění jiných zemních prací, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, zakázána. Povolení těžby je možné pouze v případě následného vodohospodářského využití lokality, které v ní již právě jímáním vody pro úpravu existuje! Tuto skutečnost oznamovatel záměru, dokumentace EIA i zpracovatel posudku odmítají vzít na vědomí! Sousední obce pak mají spoustu dalších výhrad, které již samy několikrát prezentovaly.

František Jampílek v otevřeném dopisu veřejnosti hovoří o nerovném přístupu VaK Hodonín. V čem je problém?
Oznamovatel opakovaně naši společnost napadá a obviňuje z nerovného přístupu ve spojitosti s vodním dílem Pláňavy, bývalou štěrkovnou Veselí nad Moravou a těžbou v Polešovicích-Kolébkách.

Proč VaK neprotestoval při vzniku vodního díla Pláňavy a proč vám údajně nevadí otevřená hladina štěrkovny ve Veselí?  
Plaňava je mělká nádrž hluboká zhruba 1,3 metru, která byla realizována v rámci protipovodňových opatření v obci Moravský Písek. Natékající povrchová voda není v kontaktu s využívanou podzemní vodou, dno nádrže je tvořeno mocnou vrstvou málo propustných povodňových hlín. Realizací nově vzniklé štěrkovny by vzniklo jezero hluboké asi 25 metrů. Jedná se tedy o dvě naprosto neporovnatelné záležitosti. Pokud jde o otevřenou hladinu štěrkoviště ve Veselí, ta naší společnosti samozřejmě nevyhovuje. Každoročně je nutno vyvinout nemalé úsilí k zamezení nepovoleného režimu v okolí štěrkovny. Těžba štěrku zde byla ukončena právě z důvodu vybudování prameniště v roce 1990. Otevřená hladina zde již tedy je a zbavit se jí nelze. Existence stávající otevřené hladiny však nezakládá nejmenší důvod k tomu, aby došlo k vytvoření dalšího jezera.

A proč VaK neměl námitky k těžbě štěrkopísku v Polešovicích-Kolébkách?
Proces EIA u tohoto záměru proběhl bez našeho vědomí a získal souhlasné stanovisko, aniž jsme měli šanci se vyjádřit. Předmětná štěrkovna se sice také nachází v CHOPAV řeky Moravy a v ochranném pásmu vodního zdroje Bzenec-komplex, nicméně jeho vzdálenost od prameniště je 4-5 km, zatímco navrhovaná těžebna v Uherském Ostrohu by byla vzdálena pouhých 500 metrů. Navíc se tato těžebna nenachází v aktivní zóně záplavového území. O prameništi Polešovice-Les nemáme žádné informace, protože jej neprovozujeme a ani nemáme informace, že by v provozu bylo.



------------------------------------------------------------------------
Otevřený dopis Františka Jampílka k chystané těžbě

Vážení občané,
dovolte mi reagovat na organizovanou kampaň a petici namířenou proti záměru těžby a úpravy štěrkopísků v lokalitě Uherský Ostroh. Jako hlavní důvod odmítání záměru ze strany organizátorů petice je uváděna blízká přítomnost vodního zdroje Bzenec-komplex. Veřejnosti jsou v této souvislosti v textu petice záměrně podávány nepravdivé informace.
Především bych rád prohlásil, že jako zástupce těžební organizace si plně uvědomuji význam zdrojů pitné vody a nikdy bych nepřistoupil k činnosti, která by tyto vodní zdroje mohla ohrozit. Vždy se řídím odbornými stanovisky a rád bych touto cestou uvedl na pravou míru nepravdivé informace, jež jsou v petici proti těžbě uváděny.
Především není pravda, že „vznikem otevřené hladiny budoucí štěrkovny by obrovským způsobem vzrostlo riziko znečištění vodního zdroje“. Pro pochopení, proč tomu tak nemůže být, je třeba znát princip, na kterém vodní zdroj Bzenec-komplex funguje. Odbornými studiemi je prokázáno (Hodnocení vlivu záměru na životní prostředí a Hydrogeologická studie v sekci Dokumenty), že tato vodárenská soustava není v pravém slova smyslu prameništěm podzemních vod, jak je nesprávně uváděno, ale ve skutečnosti zde vlivem čerpání dochází k průsaku vody přes štěrkopísek přímo z řeky do vodárenských objektů. Tento průsak tvoří cca 75 % z celkového množství čerpaných vod pro vodárenské účely. Celá vodárenská soustava Bzenec-komplex je na tomto principu vybudována, a četné vodárenské objekty se proto záměrně nacházejí blízko řeky Moravy. Jejich vzdálenost od řeky je přitom mnohem kratší, než je navrhovaná vzdálenost od těžby štěrkopísků. O kvalitě čerpaných vod tedy rozhoduje kvalita vody v řece. Nová vodní plocha proto nemůže představovat zvýšení rizik. Jako velmi neobjektivní argument proti těžbě je uváděno splachování hnojiv a nečistot do pískovny. Tomu lze velmi snadno zabránit. Tyto nečistoty se naopak přímo splachují do řeky prostřednictvím jejích přítoků, které proti tomu nemají žádné zabezpečení.
Jako důkaz mého tvrzení a pro srovnání mohu uvést, že se jižně od navrhované těžby štěrkopísků mezi kanálem Nové Moravy a řekou Moravou poblíž Veselí nad Moravou nachází vodní plocha bývalé pískovny „Černý - Horní louky“. Tato rozsáhlá vodní plocha má srovnatelnou velikost a dokonce leží v poloviční vzdálenosti od vodárenských objektů nežli navrhovaná těžba. Je prokázáno, že nemá na kvalitu čerpaných vod dlouhodobě žádný vliv, i když je mnoho let využívána k rekreačním účelům.
Jako další příklad neobjektivního informování v textu petice a nerovného přístupu VaK (Vodovody a kanalizace Hodonín) bych rád zmínil i skutečnost, že v nedávné době (2006) byla povolena a vybudována vodní nádrž Pláňava, která se rovněž nachází v bezprostřední blízkosti záměru těžby (Územní rozhodnutí Pláňava). Je přitom nepochybné, že i vodní dílo Pláňava je propojeno s podzemními vodami a navíc jsou do něj přímo odváděny vody silně znečištěného Polešovického potoka. Proti vybudování VaK neměl námitky, ale projektované jezero štěrkovny je v petici emotivně označováno za „otevřenou ránu“. O dalším nerovném přístupu rovněž svědčí skutečnost, že konkurenční společnosti Dobet je zde těžba štěrkopísků umožněna. V současné době provozovaná pískovna Polešovice společnosti Dobet je situována též v ochranném pásmu vodních zdrojů Bzenec-komplex, navíc ve výrazně menší vzdálenosti, cca 250 m od záložního vodního zdroje Polešovice-Les o vydatnosti 100 l/s, kde platí stejný druh ochrany jako u vrtů současně využívaných. K návrhu územního plánu Polešovic zahrnujícího těžbu štěrkopísků v ochranném pásmu neměl VaK námitky (Vyjádření VaK Hodonín, a. s.).
V textu petice je rovněž uvedeno, že záměr je v rozporu s právními předpisy. Ve skutečnosti probíhá příprava záměru podle platných zákonů, protože jiný postup v právní společnosti ani není možný.
Jako velmi neférové jednání musím závěrem odmítnout text „Základní informace k petici“, v němž je nepřímo obviněno Ministerstvo životního prostředí ČR, že je koupeno pro vydání souhlasného stanoviska a že cílem petice je ztížit ministerstvu situaci. Takový postup ze strany organizátorů petice by měl být považován za zcela nepřípustné ovlivňování rozhodování správního úřadu a petice by proto neměla být brána v úvahu.
Z výše uvedeného vyplývá, že informace podávané v petici uvádějí její účastníky v omyl. Otázkou je, zda hlavním cílem této manipulace veřejnosti je  ochrana vodního zdroje Bzenec-komplex, nebo spíše snaha o vyloučení konkurence ve zdejší oblasti. V této souvislosti není bez zajímavosti, že jeden z čelných představitelů sdružení Zelená hráz (občanské sdružení - ve spolupráci s institucemi Jihomoravského kraje) je v příbuzenském vztahu s manažerem výše zmíněné společnosti Dobet, která v blízkosti zdrojů pitné vody štěrkopísek těží.
Tak jako kdekoli jinde, kde naše společnost působí, ani v rámci tohoto záměru bych nikdy nedopustil vyvíjet činnost ohrožující životní prostředí a pitnou vodu obzvláště. Reference obcí, v jejichž okolí těžíme, nebo jsme v minulosti těžili, jsou toho důkazem.
Budeme rádi, pokud bychom mohli zodpovědět Vaše případné otázky. (otazky@ceske-sterkopisky.cz)

Lázně Toušeň 20. dubna 2014
František Jampílek
--------------------------------------------------------------------------


Nezkrácená verze rozhovoru s ředitelem VaK Hodonín Pavlem Koubkem

Na úvod do problému spojeného s těžbou štěrkopísku poblíž Uherského Ostrohu je třeba vědět, že původní záměr uvažoval s těžbou o mocnosti 25 metrů na ploše zhruba 30 hektarů v celkovém objemu 6 791 tisíc metrů krychlových - navržený dobývací prostor a 6 000 tisíc metrů krychlových těžitelných zásob, a to nejprve v objemu 400 tisíc tun za rok (1. kolo), následně pak 350 tisíc tun za rok (2. kolo). Nově navrhovaná varianta ve 3. kole počítá s roční těžbou 200 tisíc tun za rok s tím, že navržený dobývací prostor má být o objemu 3 071,5 tisíc metrů krychlových a vytěžitelné zásoby štěrkopísku 2 430 tisíc metrů krychlových. Oznamovatel však zcela jistě do budoucna uvažuje s těžbou v původně plánovaném rozsahu, ke zmenšení rozsahu v procesu posuzování došlo pouze z důvodu představy snazší průchodnosti a také toho, že nelze posuzovat záměry s dobou trvání 40-50 let, což byla původně plánovaná doba těžby. Štěrkovna má být situována v katastru Uherský Ostroh, těsně u hranic s obcemi Moravský Písek a Veselí nad Moravou. Investorem záměru, tedy oznamovatelem, je František Jampílek z Lázní Toušeň.

Na otázky DOBRÉHO DNE odpovídá Pavel Koubek, ředitel VaK Hodonín.

V jaké fázi se dnes záměr nachází?
Aby bylo možno takovýto záměr realizovat, musí na samém začátku investor získat souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí  (tzv. EIA). Bez souhlasného stanoviska záměr končí. V případě získání souhlasného stanoviska pak je možno žádat o povolení záměru dle speciálních zákonů (stavební, dopravní, vodoprávní, báňské, …). Kladné stanovisko EIA nezaručuje vydání povolení dle speciálních zákonů, ale určitě mu poměrně výrazně napomáhá. Právě o získání souhlasného stanoviska EIA uvedeného záměru v této chvíli jde, a to již potřetí. V 1. kole (2006-2007) bylo řízení vedeno Krajským úřadem Zlínského kraje, na žádost investora pak bylo ukončeno. Odůvodněně se lze domnívat, že k ukončení procesu došlo zcela záměrně, spekulativně, z důvodu, aby nebylo vydáno záporné stanovisko. Ve  2. kole (2008-2012) bylo řízení vedeno Ministerstvem životního prostředí, OVSS Olomouc, na žádost investora pak bylo opět ukončeno. I zde platí naše domněnka z prvního kola. Nyní probíhá kolo třetí - pod svá křídla si jej vzalo přímo MŽP v Praze. Nyní běží lhůta, ve které se musí MŽP rozhodnout, jaké vydá stanovisko… Dle zákona by se tak mělo stát do 2. 6. 2014.

Jak je to s kladným posudkem EIA, který už firma Jampílek získala?
Posudek EIA, který hodnotil zpracovanou dokumentaci a připomínky všech dotčených, sice navrhuje Ministerstvu ŽP vydání souhlasného stanoviska s přibližně 70 podmínkami, ale to je vše. Jak je uvedeno výše, rozhodovat bude ministerstvo. A to na základě všech doložených materiálů a také veřejného projednání. Posudek zpracovaný ing. Danielem Bubákem není posudkem objektivním, jak požaduje platná legislativa. Jedná se o materiál, který nepokrytě nahrává oznamovateli. K předložené dokumentaci byla vydaná celá řada negativních stanovisek dotčených orgánů i dalších subjektů, předkládané argumenty však posudek překrucuje, zlehčuje, bagatelizuje a ignoruje. Za  jediné „korektní“ materiály považuje ty, které byly doloženy oznamovatelem. V podstatě právě obsah tohoto posudku EIA nás přiměl k organizaci petiční akce, ke které se v krátké době dvou týdnů připojilo zhruba 14 tisíc obyvatel, z toho 12 737 podpisů bylo úplných, a tedy platných. Petice byla nakonec předána prostřednictvím členky Poslanecké sněmovny paní Balaštíkové přímo Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Proč VaK Hodonín nesouhlasí s těžbou?
Protože realizace záměru může ohrozit až 130 tisíc obyvatel hodonínského regionu.

Jak konkrétně?
V konečném důsledku až tak, že by velká část Hodonínska mohla v budoucnu zůstat bez kvalitní pitné vody. Asi bychom si měli uvědomit, že kvalitní voda je jednou z nejcennějších surovin. A my ji tu zatím máme. Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s., totiž asi půl kilometru od zamýšleného jezera, které by vzniklo následkem těžby, provozují prameniště podpovrchové pitné vody Bzenec-komplex. To zásobuje vodovodní kohoutky sto třiceti tisíců lidí z Hodonínska a je jedním z nejvýznamnějších vodních zdrojů na jižní Moravě. Vznikem otevřené hladiny by zásadním způsobem vzrostlo riziko znečištění tohoto zdroje. Proudění podpovrchových vod totiž vytváří spojnici prameniště se zamýšleným těžebním jezerem. Studny na čerpání vody sahají do min. patnáctimetrové hloubky. Dnes je tak voda chráněná nadložím, v případě jezera se do ní mohou dostat hnojiva a pesticidy z polí, nečistoty z projíždějících aut či případných povodní, různé spady z ovzduší. Nebezpečím mohou být i úmyslné činy. Celkově se tak tato část území stane „otevřenou ránou“ nad zásobami podzemních vod určených pro výrobu pitné vody pro nás občany, žijící v rozsáhlém zásobovaném území.

Proč nelze akceptovat tvrzení firmy pana Jampílka, že žádné riziko prameništi nehrozí?
Oznamovatelem předkládaný hydrogeologický posudek včetně zpracovaného modelu nepracuje se správnými vstupními daty o fungování prameniště, výsledky tohoto posudku tudíž nemohou mít správnou vypovídací schopnost! Opakovaně je uváděn nesmyslný argument o původu vod z Nové Moravy, která je však po většinu roku téměř bez vody, a prameniště tak zásobovat nemůže. Naopak vody drénuje, tedy podzemní vody při nízkých stavech vtékají do koryta řečiště. Podzemní voda v množství stovek litrů za sekundu, nashromážděná vsakem z dešťových vod přes povrchy celého rozsáhlého povodí, protéká v přirozeném spádu podloží i přes lokalitu zamýšlené štěrkovny dále k vodárenským studním.

Jaké máte podklady pro tato tvrzení?
Skoro by se chtělo říct, že by měl stačit selský rozum. Opíráme se však, samozřejmě, o odborné posudky ing. Zdeňka Vacka, který před zhruba 30 lety prameniště zakládal a danou lokalitu důvěrně zná, RNDr. J. V. Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze, který je zároveň předsedou České asociace hydrogeologů, a také RNDr. Svatopluka Šedy, jenž se pohybuje v hydrogeologické praxi desítky let a který v současné době na lokalitě působí. Připomenout by také bylo možno posudek EIA zpracovaný RNDr. Staňkem, který v prvním kole, tedy v roce 2007, navrhoval vydání nesouhlasného stanoviska, právě s ohledem na riziko pro prameniště. Ve všech případech se jedná o odborně způsobilé osoby v oboru hydrogeologie a ve všech případech je zcela jasně deklarována nebezpečnost záměru pro prameniště. 

Jaké jsou další důvody, proč nelze dopustit realizaci záměru?
Záměr je v rozporu s platnými právními předpisy, byla k němu vydána celá řada odborných negativních stanovisek - radnic z Veselí nad Moravou a Uherského Hradiště, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Krajského úřadu Zlínského kraje, Krajské hygienické stanice Zlínského i Jihomoravského kraje, České inspekce životního prostředí, Povodí Moravy, naší společnosti, ale také sousedních obcí Veselí nad Moravou a Moravského Písku. Základním problémem je to, že se zájmové území nachází v aktivní zóně záplavového území, kde jsou předmětné aktivity zakázány (viz § 67 zák. č. 254/2001 Sb., v platném znění). Ložisko se navíc nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) - vyhlášené vládním nařízením č. 85/1981 Sb., kde je těžba nerostů povrchovým způsobem nebo provádění jiných zemních prací, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, zakázána (viz § 28 zák. č. 254/2001 Sb., v platném znění). Povolení těžby je možné pouze v případě následného vodohospodářského využití lokality, které v ní již právě jímáním vody pro úpravu existuje! Tuto skutečnost oznamovatel záměru, dokumentace EIA i zpracovatel posudku odmítají vzít na vědomí! Sousední obce pak mají spoustu dalších výhrad, které již samy několikrát prezentovaly.

František Jampílek v otevřeném dopisu hovoří o nerovném přístup VaK Hodonín. V čem je problém?
Oznamovatel opakovaně naši společnost napadá a obviňuje z nerovného přístupu ve spojitosti s vodním dílem Pláňavy, bývalou štěrkovnou Veselí nad Moravou a těžbou v Polešovicích-Kolébkách.

Proč VaK neprotestoval při realizaci vodního díla Pláňavy? 
Pláňava je mělká nádrž hluboká cca 1,3 m, která byla realizována v rámci protipovodňových opatření v obci Moravský Písek.  Natékající povrchová voda není v kontaktu s využívanou podzemní vodou, dno nádrže je tvořeno mocnou vrstvou málo propustných povodňových hlín. Realizací nově vzniklé štěrkovny by vzniklo jezero hluboké asi 25 m. Jedná se tedy o dvě naprosto neporovnatelné záležitosti. 

Údajně vaší společnosti nevadí otevřená hladina bývalé štěrkovny ve Veselí nad Moravou. Je to pravda?
Otevřená hladina štěrkoviště Veselí nad Moravou naší společnosti samozřejmě nevyhovuje. Každoročně je nutno vyvinout nemalé úsilí k zamezení nepovoleného režimu v okolí štěrkovny. Těžba štěrku zde byla ukončena právě z důvodu vybudování prameniště v r. 1990. Otevřená hladina zde již tedy je a zbavit se jí jaksi nelze. Existence stávající otevřené hladiny však nezakládá nejmenší důvod k tomu, aby došlo k vytvoření dalšího jezera. Navíc, hloubka stávajícího štěrkoviště je v rozmezí 4-5 m, takže se opět jedná o neporovnatelný rozsah s 25 m hlubokým jezerem, které by vzniklo v případě realizace těžby štěrkopísku v Uherském Ostrohu.

A proč VaK neměl námitky k těžbě štěrkopísku v Polešovicích - Kolébkách?
Proces EIA u tohoto záměru proběhl bez našeho vědomí a získal souhlasné stanovisko, aniž jsme měli šanci se vyjádřit.  Předmětná štěrkovna se sice také nachází v CHOPAV řeky Moravy a v ochranném pásmu vodního zdroje Bzenec-komplex, nicméně jeho vzdálenost od prameniště je 4-5 km, zatímco navrhovaná těžebna v Uherském Ostrohu by byla vzdálena pouhých 500 metrů. Navíc se tato těžebna nenachází v aktivní zóně záplavového území. O prameništi Polešovice-Les, se kterým jsme spojováni v posledním odstavci článku ze 14. 5. 2014, nemáme žádné informace, protože jej neprovozujeme a ani nemáme informace, že by v provozu bylo. Na závěr musím poznamenat, že základním úkolem naší společnosti je naplňování veřejného zájmu, kterým zásobení obyvatelstva kvalitní pitnou vodou bezesporu je, s platností i pro příští generace do budoucna bez časového omezení. A to musí mít přednost před soukromým záměrem těžby lukrativní suroviny! Tuto základní myšlenku v souvislosti se shora popsaným záměrem držíme od r. 2006.

Kde najdou zájemci o problém další informace?
K dispozici mají naše internetové stránky na adrese www.vak-hod.cz.





autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace