Vánoce? Poprvé je prožije u železniční tratě

Vánoce? Poprvé je prožije u železniční tratě
Foto: sal  /  Jaroslav Uhříček žije už devět let po širým nebem, ale optimismu má stále na rozdávání.
Staré Město Zprávy 19 / 12 / 2013

Jeho domovem je ulice. Už devět let. Poprvé však prožije Vánoce u železniční trati ve Starém Městě. I přes těžkou životní situaci si však bezdomovec Jaroslav Uhříček uchovává smysl pro humor a připravuje se na blížící se vánoční svátky i silvestra, kdy oslaví abrahámoviny.
Jeho životní vlak vykolejil už před lety... „To je dlouhé povídání,“ začíná rozplétat životní trable zarostlý muž. „Je to moje pitomost, byl jsem hloupej. Ztratil jsem práci, novou nenašel a pak prostě rezignoval,“ přiznává. Až na úplné dno jej vzápětí poslal bezdětný rozvod.
Na ulici je devátým rokem, letos se po osmi letech „přestěhoval“ z Kunovského lesa do Starého Města. Stan rozbil u železniční trati, v blízkosti čerpací stanice. „Žijeme tu společně s družkou. Je to těžké, hlavně v zimě, ale člověk si zvykne. Musí. Už ani nevnímám, jestli je minus třicet, nebo nula, nejvíc jsme zažili dvaadvacet pod nulou,“ vypráví Jaroslav, který se zahřívá svařeným červeným vínem. Horkou vodu si každý den nosí ze sousední čerpací stanice. Hůře snáší mrazy jeho o tři roky mladší družka, která zůstala po celou dobu ukrytá ve stanu. Od středy jim dělá společnost rusky hovořící „kolega“. „Je to asi Ukrajinec, moc mu nerozumím. Ale věřím, že je jedním z nás. Dlouho tady ale nezůstane, nechci,“ říká na adresu věčně spícího hosta. „Je furt našrot,“ vysvětlil.
Třebaže vlastně nic nemají, jen pár osobních věcí, stan, spací pytle a  plynový vařič, stávají se terčem zlodějů... A dokonce z vlastních řad. „Ještě tady s námi žil jeden bezdomovec, kterému jsem dokonce koupil stan, ale poděkoval mi tím, že nás okrádal. A tak jsem ho vykopl, zůstaly po něm jen nějaké hadry a strašný bordel,“ ukazuje Jaroslav. Ve středu přišla další rána. „Okradli nás o všechny peníze a družku i o doklady. A kdyby včas nezasáhli chlapi z bezpečnostní agentury, která hlídá sousední benzinku, asi dopadneme špatně. I tak jsem schytal a rozdal pár ran,“ ukazuje odřeninu na pravačce. „Těžko si to tady můžeme uhlídat, to bychom nesměli odejít. I tak už spíme jako zajíci, s jedním okem otevřeným. Když jste přicházeli, čekal jsem policajty. Čas od času přijde cizinecká policie,“ uvedl bezdomovec. Pod „okny“ projíždějící auta a vlaky mu nevadí. Už je nevnímá.
Jelikož nepracuje, žije ze sociálních dávek. Měsíčně inkasuje 3 410 korun. Když se údajně zajímal o práci, pokaždé narazil na generační problém. „Všude se hned ptají, kolik mám roků, a pak mi řeknou, že mají mladý kolektiv a nemají zájem. A tak je jasné, že nám dávky někdy nevystačí. Ale naštěstí máme kamarády, kteří pomůžou. Ví, že jim to oplatíme,“ říká rodák ze Starého Města, který působí dobráckým dojmem. „Nemáme rádi problémy, proto žijeme tady, kde o nás nikdo neví.“ Třebaže je ve Starém Městě azylový dům, jeho problém nevyřeší. Je totiž pouze pro muže.
Atmosféra blížících se vánočních svátků dýchla i na jejich „příbytek“. „Vánoce? Nevím, asi se pověsím na nějakou haluz... Ale ne, to budete koukat,“ usmívá se Jaroslav a vytáhne ze stanu malý stromeček, betlém a figurku Santa Clause. Na Štědrý večer jsou pozvaní ke kamarádům na kapra. „Vidíte, že se zase tak špatně nemáme. Lidi nás mají rádi. Když můžeme, pomůžeme,“ zdůraznil. Družce už koupil i malý dárek. „Vánoce bez dárku nejsou Vánoce. To si raději urvu něco od huby,“ má jasno muž, který na silvestra oslaví životní jubileum. 50 let. Co by si přál, neprozradil. Při rozloučení každopádně pobavil.
„A z jakých jste novin? Jéžišmarjá, Dobrý den s Kurýrem, to je dobré. Moje nervy. Kurňa, kluci moji zlatí boubelatí...,“ smál se od ucha k uchu a děkoval za dobré čtení a karton piv.

autor: PETR ČECH

Galerie

Jak žijí bezdomovci

Jak žijí bezdomovci

18 / 12 / 2013
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace