Varhany prolezl červotoč, záchrana stála dva miliony

Foto: Jan Pášma  /  Varhany požehnal biskup Josef Nuzík, důstojnou podobu jim vrátil restaurátor Petr Stehlík.

Unikátní varhany z roku 1852 jsou zpátky v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mařaticích. Jejich obnovu si vynutila řada funkčních i estetických vad, zkušený varhanář a restaurátor Petr Stehlík nástroji vrátil podobu a zvuk, které jim vtiskl jejich původní stavitel Antonín Salinger. Varhany včera požehnal biskup Josef Nuzík.

„Varhany jsou pro město velmi cenné jakožto doklad historie, pro budoucnost mají mnohem větší hodnotu, než je ta vyčíslitelná penězi. Obnovu už potřebovaly několik let. Věřím, že po zrestaurování lidem opět přinesou radost a povznášející pocit, kdykoliv zaslechnou jejich majestátní tóny,“ uvedla Pavlína Jagošová, místostarostka Uherského Hradiště.

O restaurování varhan se postaral Petr Stehlík z Hodonína. Když nástroj ve svém ateliéru rozebral, nestačil se divit. Dřevěné píšťaly se totiž někdo hodně dávno snažil zbavit červotočů neznámou mimořádně trvanlivou barvou, čímž ale problém jenom prohloubil. Z varhan nakonec vyhnal červotoče až ve specializované laboratoři ve Veverské Bitýšce. „Za pomoci gama záření jsme šetrně sanovali dřevo a zničili dřevokazný hmyz. V ozařovací komoře nakonec skončily nejen píšťaly, ale i celá varhanní skříň,“ prozradil Stehlík, kterému právě s obnovou dřevěné varhanní skříně pomáhal restaurátor Dušan Rohlík.

Varhany jsou movitou kulturní památkou. Mají 315 píšťal a největší má objem přibližně sedm litrů. Jejich autorem je zdounecký varhanář Antonín Salinger, v mařatickém kostele je zřejmě jeho poslední dochovaný kousek. Do chrámu se dostal během jeho obnovy v letech 1850 až 1858, podle donátorské desky na zdi v roce 1933 rodina Stanclova zajistila jeho rekonstrukci. Technické prvky se měnily v závěru 20. století.

Restaurátorský účet se vyšplhal na bezmála 2 miliony korun, 300 tisíc k řece Moravě přiteklo ze Zlínského kraje.