Včely decimuje roztoč z Indie. Páchají kvůli němu sebevraždy

Včely decimuje roztoč z Indie. Páchají kvůli němu sebevraždy
Foto: ara  /  Karel Salvet léčí včely za pomoci parního vyvíječe.
Uherskobrodsko, Pitín Zprávy 12 / 12 / 2019

Plánujete nákup medu? Pokud jste přesvědčeni, že na jarmarcích nemůžete narazit na nic než na stoprocentní domácí kvalitu, tak jste možná na omylu. Pitínský včelař a výrobce úlů Karel Salvet, který patří ve svém oborou dlouhodobě k národní špičce, si iluze o nabídce nedělá. Stejně jako o zatím neúčinném boji včelařů s roztočem importovaným z Indie.
Ale postupně.
Na co se tedy má laik při nákupu zaměřit? „Med, který teče a nekrystalizuje, ten je špatný a pančovaný. Teprve když obrátíte lahev dnem nahoru a med se nepohne, tak si můžete být jisti, že jde o skutečnou kvalitu. I když, je tady jedna výjimka. Při pasterizaci medu mícháním se buňky, které mají na starost krystalizaci, roztříští. A právě tento proces med mírně znehodnotí. Důvody k tomu nechápu. Já nikdy nebudu vyrábět med, který by neměl krystalizovat,“ říká Karel Salvet. A dodává, že na téma med je mezi lidmi zakořeněna spousta mýtů. Jedním z největších je ten o barvě. „Není vůbec pravda, že čím je med tmavší, tím je kvalitnější. Je to přesně naopak. Čím je med světlejší, tím je lepší. A čím dříve zkrystalizuje, tím lépe.“
Pitínský včelař zatím marně upozorňuje veškerá odpovědná místa na mimořádně agresivního škůdce, který má hrozbu napsanou už ve svém názvu. Včelstva decimuje už několik měsíců roztoč Varroa destructor. Chová se jako upír, neboť se dokáže udržet na včelách a soustavným vysáváním krve jim brát sílu. Včela po napadení roztočem nakonec umírá. „Situace začíná být kritická. Letos v srpnu jsem alarmoval všechny dotčené instituce včetně všech českých televizí. Bohužel, ozvali se jen dva lidé. Bez nadsázky se děsím jara, kdy budou včelaři kvůli útoku roztoče nacházet úly buď prázdné, nebo s mrtvými včelami,“ varuje Karel Salvet.
Včelař je navíc přesvědčen, že by se boj s jakýmkoliv škůdcem neměl vyhlašovat až podle nařízení oficiálních míst, ale okamžitě poté, co se v úlu objeví.
Karel Salvet si vyšetření na přítomnost roztoče i včelího moru provádí sám a na požádání zajíždí i ke včelařům z okolí. Díky tomu se Pitínsku vážnější problémy zatím vyhýbají.
„Já dávám vždy přednost přírodní léčbě. V případě boje s roztočem používám parní vyvíječ a stropní odpařovače se 65procentní kyselinou mravenčí. Důležité je také dbát na stále absolutní čistotu v úlech, ve kterých včelám na zimu nechávám pět až šest kilogramů medu. Kdo vybere veškerý med a ponechá včelám jen cukerný roztok, tomu dobře nepřezimují. Na jaře jsou včely slabé, špatně vyvinuté a umírají předčasně. Když si k tomu vezmete i napadení roztočem, problém dostává katastrofální rozměry...“
Úly ze Salvetovy dílny míří do všech koutů republiky, včelař tak má o postupující krizi přesné zprávy. Včelaři mají po napadení roztočem často prázdné úly. A jak je to možné? „Včely jsou chytré a poznají situaci, kdy už problém samy nezvládnou. Pak nastane radikální řez a úl opustí i s tím, že letí do záhuby.
V krajních případech se to stává i v zimě, kdy včely vyletí samy na mráz ze zoufalství,“ shrnul včelař.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace