Ve městě vyrostou stovky bytů, zvýší se i počet obyvatel?
Foto: Slovácké muzeum, archiv DDK / V bývalém areálu OTMA v Mařaticích vyrostou bytové domy.
Uherské Hradiště se nafoukne o stovky bytů! Zastupitelé totiž posvětili změnu územního plánu, která proměnila v lokalitu pro bydlení bývalý areál společnosti OTMA v Sokolovské ulici, areál ČSAD na třídě Maršála Malinovského i bývalý lyžařský svah v Jarošově. Otázkou však zůstává, jestli se zvýší i počet obyvatel města…
„Konverze stávajících průmyslových areálů OTMA a ČSAD umožní výstavbu bytových domů a občanského vybavení, u lyžařského areálu jde o přeměnu brownfieldu na individuální bydlení,“ upřesnil Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice. Občanům změna územního plánu přinese zvýšení nabídky na trhu s bydlením. „I když má každá lokalita svá specifika, věřím, že lze skloubit potřeby obyvatel na bydlení, plochy zeleně a parkování v souvislostech stávající zástavby, neboť se jedná výhradně o plochy přestavby,“ je přesvědčený Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště.
Bývalý areál OTMA vlastní investorská skupina hradišťských podnikatelů, která plánuje výstavbu bytových domů. Areál ČSAD zatím stále patří dopravní společnosti, podle informací redakce se však má výhledově stěhovat do průmyslové zóny ve Starém Městě.
Zásadní změny územního plánu našly podporu napříč politickým spektrem. „Úpravám jsme věnovali velkou pozornost, charakter města totiž ovlivní na desítky let. Zastupitelé změnou uvolnili pro bydlení území o celkové rozloze devadesáti hektarů, plochy pro hromadné bydlení se navýšily o třináct procent na 54 hektarů a individuální bydlení dokonce o 36 procent na 110 hektarů,“ vypočítal Michal Dvouletý, opoziční zastupitel za Hradišťáky, s tím, že ve městě tak vyroste zhruba 2,5 tisíce nových bytových jednotek, které přivedou 5 835 nových obyvatel. Úkolem radnice je podle Hradišťáků zajistit, aby se přihlásili k trvalému pobytu, a zároveň vyřešit dopravu, parkování a občanskou vybavenost.
V Uherském Hradišti totiž žije v bytech spousta lidí, kteří využívají služby ve městě, ale daně inkasuje jiná obec. „Způsobů, jak náročný úkol vyřešit, existuje hned několik. Pohled na demografickou křivku navíc jasně potvrzuje, že už není čas otálet. Za pár let nás totiž čeká souboj o každou mladou rodinu,“ zdůraznil Dvouletý. „Je to dlouhodobý problém. I ve stávajících bytových domech žijí lidé, kteří nemají ve městě trvalý pobyt. Změna územního plánu vytvořila podmínky pro zvýšení počtu obyvatel, teď musíme zajistit, aby se přihlásili k trvalému pobytu,“ uvědomuje si také Blaha. Město totiž za každého obyvatele z rozpočtového určení daní inkasuje kolem 16 tisíc korun. Jelikož ve městě žije odhadem kolem 1 800 lidí bez trvalého pobytu, přichází ročně zhruba o 28,8 milionu korun.