Věřící se nechávají zpopelnit. Nový trend?

Věřící se nechávají zpopelnit. Nový trend?
Foto: ilustr. web
Slovácko Zprávy 03 / 11 / 2015

Pohřby jsou drahé, s těmi sociálními má zkušenost většina starostů

Není to zrovna téma k pohodovému čtení u kávy, avšak se starostmi jak vypravit pohřeb se dříve nebo později setká každý. Vyhnout se myšlenkám na poslední cestu příbuzných nebo i tu vlastní se zkrátka nelze.
„O víkendu, na Dušičky, jsem stála u hrobu rodičů a přepadla mě myšlenka, kdo asi jednou uspořádá můj pohřeb a jaký bude. Dvě odrostlé děti pracují v cizině a já po rozvodu žiju sama s malou dcerou. Zatím se na onen svět nechystám, ale člověk by měl být připraven. Jenomže peníze navíc nemám a stát, ten už dceři nepřispěje. Nemám z toho dobrý pocit,“ přemýšlí čtyřicátnice Jana, samoživitelka z obce na Uherskobrodsku. Upřímné vyjádření paní Jany vystihuje situaci, jež nastala po zrušení pohřebného a kterou zdaleka neřeší sama. Na státní příspěvek dnes totiž vzniká nárok pouze ve dvou případech. Prvním je zajištění pohřbu nezaopatřeného dítěte, druhým je pak pohřeb rodiče nezaopatřeného dítěte. Výše pohřebného přitom není odvislá od příjmů žadatele, je ve výši 5 tisíc korun a vyplácí se zpětně, po předložení dokladů. O pohřebné se v obou případech žádá na příslušné pobočce úřadu práce. „Takže i kdybych tady zítra už nebyla, za pět tisíc se žádný obřad neuskuteční,“ konstatovala hořkou pravdu matka.

Do urny, nebo do hrobu?
Nejskromnější pohřeb, tedy ten bez obřadu, se dá pořídit za dvojnásobek státního příspěvku. „Záleží samozřejmě na dojezdové vzdálenosti, ale do deseti tisíc se pohřeb dá uskutečnit,“ říká Miroslav Němeček, majitel brodské pohřební služby U sv. Petra. Pokud jde o způsob uložení ostatků, religiózní Slovácko je v porovnání s ostatními okresy Zlínského kraje stále regionem, kde převažují církevní pohřby. „Tři čtvrtiny pohřbů provádíme klasicky, tedy spuštěním rakve do země,“ shodují se oslovení pohřebníci. Pavel Habarta, majitel pohřební služby Arte z Uherského Hradiště-Mařatic, si všímá změny, která by se časem mohla stát trendem. Pozastavil se nad nárůstem kremací u věřících. „Není to žádný strmý nárůst, ale církevní obřad v kostele a odvoz zemřelého do krematoria není žádnou výjimkou. To se však týká především Uherského Hradiště. Třeba v Hluku, kde máme pobočku, v Dolním Němčí nebo Boršicích u Blatnice, tady zcela jasně stále převažuje ukládání zemřelých do hrobů.“
Samostatnou kapitolou je pohřbívání lidí bez střechy nad hlavou. Bezdomovce vozí pohřební služby do krematoria. Transport i zpopelnění se provádí na náklady obce, na jejímž katastru k úmrtí došlo. Obce mohou náklady pohřbu vymáhat po příbuzných. Pokud byl zemřelý bez majetku, peníze pak mohou získat od státu, přesněji od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nejvíce se s touto formou vyúčtování setkávají v domovech pro seniory, nemocnicích nebo hospicích. Zkušenost se sociálními pohřby má také většina slováckých starostů. Výjimkou není ani Vlastimil Řezníček, nový starosta Pašovic. Jen několik týdnů po loňském nástupu do funkce zajišťoval pohřeb pašovickému bezdomovci. „Bylo to zkraje roku, když kamarád mrtvého, rovněž bez domova, přišel úmrtí oznámit,“ vrací se do začátku letošního roku Vlastimil Řezníček. A popisuje sled událostí, na jejichž konci byla obec nucena zaplatit 12 tisíc korun. „Následoval telefonát na policii kvůli ohledání mrtvého muže, jestli zemřel přirozenou smrtí. Tělo poté prohlédl lékař, mrtvý posléze putoval na pitvu. Kontaktovali jsme příbuzné, ti se však zemřelého zřekli. Náklady spojené s pohřbem tak zůstaly na obci. Nyní se chystáme požádat stát o navrácení prostředků uvolněných z pašovického rozpočtu. Tato možnost vyvstane rok po úmrtí a my ji rozhodně využijeme,“ uvedl starosta Řezníček.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist