Věznice se promění v Národní památník, její podobu stát brzy odtajní
Foto: Spolek Memoria / Architektonicko-urbanistická soutěž skončila, veřejnost se už brzy dozví vítězný návrh na proměnu bývalé věznice.
Architektonicko-urbanistická soutěž na proměnu areálu nechvalně proslulé bývalé věznice v Uherském Hradiště skončila, výsledky už brzy spatří světlo světa. Objekt v centru města čekají významné úpravy, vedle justičních složek v jedné části najde sídlo i národní památník, který připomene hrůzy totalitního režimu.
„O proměnu chátrající věznice usilujeme už více než deset let, byla jsem ještě studentka místního gymnázia. Jednoznačně jsem dospěla k závěru, že naše země nemá stále dostatečnou strukturu institucí, které se věnují 20. století, zneužívání moci, hledání spravedlnosti a lidským právům,“ prohlásila Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, který je jedním z hlavních motorů proměny bývalé věznice.
Areál je mimořádně zakonzervovaným místem paměti, v podobě tisíců lidských osudů jím doslova prošly dějiny 20. století. Věznice přitom dlouho chátrala, byla na pokraji zájmu. V roce 2009 dokonce hrozil její odprodej ve veřejné dražbě… Snaha proměnit místo, kde trpěli nevinní, v komerční prostory vedle ke vzniku občanského spolku Memoria.
Ledy se však daly do pohybu až v roce 2016, kdy Úřad pro zastupování státu ve věcech (ÚZSVM) majetkových, ministerstvo financí, kultury i spravedlnosti, okresní soud, město a Zlínský kraj uzavřely Memorandum o budoucím využití věznice. O rok později přešel do správy ÚZSVM, který připravuje rekonstrukci. Po vyklizení areálu proběhl stavebně technický průzkum, na který navázala architektonicko-urbanistická soutěž.
Zrod a podobu Muzea totality, jakožto čtvrtého národní památníku v zemi a prvního se zaměřením na totalitní režim, má pod palcem Moravské zemské muzeum. „Národní památník Věznice Uherské Hradiště připomene nejen jedno z nejtemnějších období národní historie, ale stane se také živým paměťovým pracovištěm s odbornou knihovnou, badatelnou a zejména výstavními i edukačními programy primárně pro školní mládež. Široké veřejnosti nabídne i další služby jako kavárnu, specializovaný prodej publikací nebo pietní klidový prostor,“ prozradil Jiří Mitáček, ředitel Moravského zemského muzea, které je závislé na financování od ministerstva kultury. I proto je klíčové, že je proměna areálu v programovém prohlášení vlády. „Zásadní je důraz na autenticitu celého prostoru, na emoci, kterou přináší, sdělení genia loci. Podobně jako v Yad Vashem v Tel Avivu nebo nedalekém Terror Háza Múzuem v Budapešti. Součástí plánů je rovněž vybudování pietního dvora s vyznačením míst dvou popravišť z doby po druhé světové válce a z 50. let,“ doplnil základní vizi Mitáček.
Za důstojné využití věznice dlouhodobě bojuje také město Uherské Hradiště. „Snahy z posledních let způsobily, že většina místních obyvatel už má povědomí, že nejde jen o nevzhlednou budovu, ale hlavně o místo s temnou minulostí, které se dodnes dotýká mnoha rodin. Jsem rád, že řešení situace kolem věznice konečně nabralo jasný směr. Město je připravené se nadále aktivně zapojit do přerodu areálu v integrální a vysoce hodnotnou součást veřejného prostoru,“ zdůraznil starosta Stanislav Blaha.
Ještě než Národní památník ožije, spolek Memoria spustil kampaň Sbíráme vzpomínky, která pomáhá objevovat další dosud neznámé střípky z minulosti věznice a realizovat vzdělávací a osvětové programy. Vzniká rovněž dočasná expozice Za zdí, která virtuálně zpřístupní během rekonstrukce aspoň část areálu a jeho minulosti, a probíhá natáčení filmu Vězení dějin. „Věznice mnohé vzala, ale dnes nám může spoustu dát. Zamyšlení, poučení, dějinný nadhled. Porozumění příběhům s věznicí spojených nám všem pomůže tvořit budoucnost, která nebude opakovat chyby minulosti,“ zamýšlí se Stránská, předsedkyně spolku Memoria.