Velehradské Vincentinum poskytuje domov lidem se zdravotním postižením už dlouhých 120 let. U příležitosti jubilea se dveře ústavu, který je nejstarší charitativní organizací v Česku vůbec, otevřely veřejnosti. Aktuálně pod jeho střechou nachází potřebnou péči padesátka svěřenců.
Dům milosrdenství - Vincentinum - založil v roce 1889 Karel Ervín hrabě Nostitz z Reinecků jako dobročinný ústav pro mládež a dospělé s tělesným i zdravotním postižením. „Vincentinum bylo prvním ústavním zařízením v zemi. Z původně tří chovanek se postupně počet chovanců zmnohonásobil. Ze skromných poměrů a velkého úsilí Spolku sv. Vincence byl vytvořen základ, z kterého vycházíme dodnes,“ říká Milena Marečková, vedoucí domova.
Velehradská historie se však píše až od listopadu 1952, kdy se za zdi bývalého cisterciáckého kláštera přestěhovali první svěřenci z břevnovského Vincentina. Významné poutní místo, kde sv. Cyril a Metoděj položili základy české vzdělanosti, se stalo domovem vesměs vzdělaných lidí, kteří však pro své tělesné indispozice nenašli uplatnění v běžném životě. „Postupně se přijímali svěřenci nejen s handicapem tělesným, ale i mentálním, vadami psychickými a kombinovanými. V roce 1990 patřil ústav s počtem 382 svěřenců k největším v republice,“ připomíná Marečková. To už si Vincentinum v rámci restitučních nároků převzalo zpět pod svá křídla Arcibiskupství olomoucké.
A vypukla stavební, bezmála desetiletá éra, jejímž výsledkem je kvalitní moderní bydlení pro klienty se zdravotním postižením. „K dispozici mají jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje, které jsou vybaveny moderním nábytkem, včetně polohovacích postelí a dalších zdravotně-technických pomůcek. Samozřejmostí jsou prostory pro společná posezení, jídelna a sociální zařízení přizpůsobené handicapovaným,“ uvedla Marečková. Individuální odpočinek a soukromí pak nabízí zahrada se spoustou zákoutí.