Kdyby Jaroslava Konráda píchla vosa, může mu jít o život. Je totiž silně alergický na pobodání hmyzem, který je o prázdninách mimořádně „hladový“. Aktivitu bodavého hmyzu potvrzují i lékaři, kteří denně řeší několik případů alergických reakcí. Nejtěžší případy vyžadují podání adrenalinu do svalu nebo umělou plicní ventilaci.
„Když kolem mě létá vosa, mám panickou hrůzu, dokud ji nezabiju. Ale pro všechny případy mám u sebe krabičku první pomoci, ve které mám i Xyzal, účinné antihistaminikum,“ svěřil se Konrád. Co kdyby žihadlu neunikl? Čelí anafylaktickému šoku, který zasáhne celý organismus. „Jednou jsem to zažil, svědění kůže a kopřivka se mi rozlezly po celém těle, zrudl jsem v obličeje a bušilo mi srdce. Ale naštěstí jsem rychle skončil u lékaře,“ vzpomíná s husí kůží alergik.
Bodnutí včelnou, vosou nebo sršněm se v lehčích případech projeví bolestí, zarudnutím a otokem. „Postižené místo stačí co nejvíce chladit, což zmenší otok, případně použít dostupná antihistaminika v masti,“ říká Dana Lipovská, mluvčí uherskohradišťské nemocnice. Nejnebezpečnější je bodnutí do jazyka nebo do krku, kde může otok zužovat dýchací cesty. „V takovém případě je nutné rychle přivolat odbornou pomoc. Stejně tak u alergické reakce, která se projeví výraznějším místním otokem, kopřivkou, astmatickým záchvatem nebo anafylaktickým šokem,“ připomněl Michal Pisár, primář oddělení urgentního příjmu Krajské nemocnice Tomáše Bati.
Nejohroženějšími skupinami jsou pacienti se známou alergií na pobodání hmyzem typu včela nebo vosa, pacienti s přidruženými chronickými onemocněními srdce, dýchacích cest a také pacienti vyššího věku nebo malé děti. „Nejlehčí reakce ošetříme ambulantně a po několikahodinovém pozorování a podání kortikoidů, antihistaminik a infuze jsou pacienti propuštěni domů. Těžší případy obvykle den dva hospitalizujeme, úplně nejtěžší vyžadují podání adrenalinu do svalu, ojediněle i umělou plicní ventilaci a hospitalizaci na JIP nebo ARO,“ zdůraznil Pisár.