Výlet se starostou na cestě „odnikud nikam“

Výlet se starostou na cestě „odnikud nikam“
Foto: ara  /  Starosta Ostrožské Lhoty Antonín Jelének na začátku kritizované cesty.
Ostrožská Lhota Zprávy 11 / 12 / 2013

I když se to přímo nabízí, tento příběh není návod na nelegální automobilové závody. Je pouze důkazem, k jakým kuriozitám může vést štědrá politika státu, který rozděluje takzvané evropské peníze.
V minulých dnech skončila nad Ostrožskou Lhotou jedna z nejdražších staveb roku ve Zlínském kraji a v obci ta vůbec nejdražší. Pouhých 2,9 kilometru dlouhá asfaltovka, která se vlní v kopcích nad Ostrožskou Lhotou, přišla na 30 milionů korun. I když vás kromě kvalitní silnice na místě zaujmou i významná protierozní opatření a nepřehlédnutelná nová stromořadí a desítky keřů, dojem z kvalitní cesty zůstává nejsilnější. Podobnou komunikaci v okolí vyhlášeném spíš výmoly a nejrůznějšími trhlinami nenajdete. A na chvíli možná dáte za pravdu krititikům stavby. Ti totiž tvrdí, že trasa začínající zhruba sto metrů od lhotského kostela směrem do polí a vedoucí dlouhým obloukem zpět na cestu z kopce Svatého Antonína dolů do Lhoty, je cestou „odnikud nikam“. Stačí se prý jen projet.
Ještě předtím, než na sedadlo spolujezdce zasedl v redakčním voze starosta Ostrožské Lhoty Antonín Jelének, jsem „okruhem“ projel sám.
Cesta byla minulé úterý dopoledne namrzlá, takže maximem bylo 105 kilometrů za hodinu v horním úseku cesty, která vede po vcelku rovinaté vrstevnici. O takové rychlosti se tady dříve zemědělcům mohlo jen zdát. Jezdili tudy po zpevněné polní cestě a podle některých občanů u toho mělo i zůstat. Na některých místech zledovatělý „okruh“ jsem projel v čase 3:32 minuty.
„My jsme ale neměli na výběr. Jistě, kdyby mi někdo řekl, že peníze můžeme použít třeba na vyspravení silnice vedoucí k Antonínku, která však není majetkem obce, odpovím, že částku bereme. V obci je spousta míst, kterým by dotace pomohla. Nová cesta ale byla jiný případ. Tady Státní pozemkový fond podpořil akci, na jejímž začátku byl v roce 2009 řádný projekt, který zastupitelé bez potíží zařadili do územního plánu naší obce. Navíc naše spolupráce s Dagmar Baumrukrovou, ředitelkou Pozemkového úřadu v Uherském Hradišti, byla příkladná,“ říká starosta Jelének a zapíná si bezpečnostní pás. „Tak se tedy projedeme,“ dodává.
Na „startu“ nové cesty stojí tabule s nezbytnými informacemi o stavbě a dotaci. Po několika metrech jsme v místech, kde dříve stálo bezmála 400 stromů a rozprostíraly se stovky metrů čtverečních dřevin. Pod nově vysázeným stromořadím jsou nové příkopy. „A pod kamením v příkopech je dalších šedesát centimetrů kameniva. Všechno je zabalené geotextilií, to aby voda stékala dolů a nešla pod komunikaci,“ ukazuje při pomalé jízdě Antonín Jelének. „Dříve nezpevněná cesta bývala pravidelně zaplavovaná z lánu, který je nad námi. Voda i bahno se tady valily přímo na nezpevněnou vozovku…“
Po chvíli se asfalt stáčí táhlou pravotočivou zatáčkou dolů k rybníku Močidla. Před ním však musíte auto téměř zastavit, následuje totiž přejezd přes suchý brod postavený z betonu a velkých kamenů. Nad soukromým rybníkem jsou ve stráni už zřetelně vidět protierozní zábrany. „Měly by zvládnout nápor vody tak, aby z polí netekla do rybníku. Ve stráni jsou vysázené jak stromy, tak keře. Voda tak nepůjde po poli, ale do žlebu. Cesta tím zůstane uchráněna,“ vysvětluje starosta.
Naše trasa pokračuje vlásenkou směrem nahoru k polnostem a lesům. Zcela nahoře mohla dříve, především za deště, projet pouze těžká technika. Dál, ve směru k poměrně frekventované cestě vedoucí ze Lhoty ke kapli svatého Antonína, se ještě na začátku letošního roku jezdívalo jen po louce. „Voda se však dnes už dobře odvádí žlabem. Kolem je výsadba v daleko větší míře než dřív. Několik zatravněných pásů tady zkrátka protíná pozemky a zastavuje vodu.“
Po následném napojení na klasicky rozbitou cestu vedoucí ke lhotskému kostelu, tedy na „cílovou rovinku“, starosta Antonín Jelének odmítá názor, že za chvíli opustíme cestu „odnikud nikam“. „Nová trasa vede katastrem jako hlavní obslužná cesta. Takže debata o tom, že se tady jezdí „odnikud nikam“, je bezpředmětná. Je to zkrátka cesta do pole. Kam jinam by to mělo vést?“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace