Míkovice, Sady a Vésky už nepatří do Mikroregionu Dolní Poolšaví. Vládnoucí koalice v Uherském Hradiště místní části ze svazku obcí vyškrtla. Radnice totiž podle starosty prakticky jen dvanáct let platila roční příspěvky. Koalice však krok kritizuje, starostové zbylých obcí se zase nestačí divit…
„Jen jsme sekundovali při řešení problémů, které se nás netýkají, třeba odchyt psů nebo nákup výpočetní techniky na úřad. Řešíme je sami v rámci celého města, místní části nevyjímaje. Byli jsme jen do počtu,“ komentoval vystoupení z devítičlenného svazku Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště, které vstoupilo do mikroregionu v lednu 2005. Za třináct let zaplatilo na příspěvcích více než 7 milionů korun. „Jenže jediným hmatatelným výsledkem spolupráce obcí mikroregionu jsou protipovodňové hlásiče na řece Olšavě, jinak nic,“ tvrdí Blaha.
Jeho argumentaci však někteří zastupitelé z řad opozice považují za chabou.„Jen se zhorší vztahy s Kunovicemi i dalšími obcemi a stoupne nebezpečí, že si v městských částech vezmou vzor z Jarošova, který před časem v referendu usiloval o odtržení od města,“ reagoval Antonín Seďa, předseda Klubu zastupitelů za ČSSD, který má obavy z vykopání válečné sekery mezi sousedními městy. „O ukončení členství jsme diskutovali řadu let, snažili jsme se najít vhodné aktivity pro město, ale marně. Nechtěli jsme nikomu ublížit, snad to tak ani nikdo nebere. V oblasti folkloru a kultury chceme nadále spolupracovat,“ říká Blaha.
„Je mi to líto, ale rozhodnutí respektuji. Vystoupení Uherského Hradiště však nijak neohrozí fungování mikroregionu ani jeho projekty. Ale budeme nuceni hledat úspory,“ reagovala Ivana Majíčková, starostka Kunovic a předsedkyně správní rady Mikroregionu Dolní Poolšaví. Tah Uh. Hradiště označila za překvapivý. „Nebyl totiž nijak avizován ani předem projednáván v orgánech mikroregionu,“ vysvětlila Majíčková, která nechápe stesky sousedů nad nulovými přínosy… „Nevím, co si představovali, do společných projektů se ani nezapojovali. Místní části Uherského Hradiště přitom leží na řece Olšavě, která nás spojuje, stejně jako tradice a lidé, kteří tu žijí. Jejich potřeby jsou podobné potřebám lidí v obcích mikroregionu,“ je přesvědčená Majíčková.
Mikroregion podle ní nevybudoval jen výstražné a hlásné systémy na řece Olšavě, ale i odpočívadla s informačními tabulemi a loni třeba vzniklo Centrum společných služeb, jehož cílem je pomáhat starostům, ale i spolkům, klubům, živnostníkům a také občanům se složitou zatěžující administrativou.