Z archeologa manažerem a politikem? Proč ne

Z archeologa manažerem a politikem? Proč ne
Foto: archiv Miroslava Vaškových  /  Miroslav Vaškových se v roce 2009 a 2010 zúčastnil mezinárodní expedice v Súdánu, která prozkoumávala lokalitu Wad Ben Naga.
Uherský Brod Zprávy 21 / 05 / 2015

Miroslav Vaškových má kuráž. Uznávaný archeolog dal své milované profesi vale. Jedenačtyřicetiletý rodák z Uherského Brodu je od května ředitelem tamního Muzea Jana Amose Komenského. Jak a proč se pustil na dosud neprobádanou cestu? A proč si k manažerské práci přidal i práci v městském zastupitelstvu?

Kdybyste nebyl denně plně vytížen prací ve vytouženém oboru a potřeboval změnu, tak by proměna archeologa v úředníka a manažera dávala jasný smysl. To ale není váš případ. Co vás přimělo k tak zásadní změně?
Jistě, je to velká změna. Ale mě kromě práce v terénu vždy velmi bavila i ta pro veřejnost. Tím myslím třeba pořádání nejrůznějších výstav. Namátkou vzpomenu expozice o Egyptu, Aztécích, Velké Moravě nebo doplňkové akce. Asi máte pravdu, řídicí a manažerská činnost je zcela něco nového. Jenomže ve Slováckém muzeu jsem pracoval šestnáct let jako vedoucí oddělení archeologie a dva roky působil také jako zástupce ředitele. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale práce ředitele brodského muzea je pro mě výzva k tomu, že se dokážu přeorientovat a vložit do nové role své zkušenosti. Věděl jsem, do čeho jdu. Na druhou stranu musím přiznat, že kdyby se nejednalo o brodské muzeum, tak bych zvažoval tuto volbu mnohem víc. Možná bych se do výběrového řízení ani nepřihlásil. Také si myslím, že se nemusím vzdávat odborné práce a publikační činnosti. Nedomnívám se, že bych nemohl napsat odborný článek nebo zhodnotit výzkum. Alespoň v publikační části se budu moci k archeologii vrátit.

Málokdy se kolem změny na místě muzea vyrojí tolik spekulací. Výměna ředitele v brodském muzeu se propírala v médiích, ministerstvo kultury nakonec žádný konkrétní důvod ke změně na řídicí funkci neuvedlo. Objevily se také zprávy o možném propojení Muzea J. A. Komenského s Moravským muzeem v Brně, což měl být jeden z důvodů k výměně ředitelů. Není to zrovna otázka pro vás, ale jak jste vnímal tuto situaci?
Fakt je, že změna byla neveřejným tajemstvím už od konce minulého roku, kdy se ještě vůbec oficiálně nevědělo o vypsání výběrové řízení na nového ředitele. Podrobnosti ani žádné detaily neznám, ale co vím jistě, to je fakt, že ministerstvo vypsalo výběrové řízení 14. ledna a že já jsem se přihlásil mnohem později. Došlo k tomu až po konzultaci s ředitelem Slováckého muzea Ivo Frolcem. Pro moje rozhodnutí, které zrálo možná i čtyři týdny, měl velké pochopení a za to mu patří velký dík. Víte, pokud někde pracujete sedmnáct let, tak to jen tak neodpářete. A já to ani nechci.

A zprávy o propojení brodského a brněnského muzea?
Z doslechu jsem tyto zprávy měl, ale už mnohem dřív. Před několika lety. V souvislosti s mým nástupem jsem něco podobného neřešil a netuším, proč bych to měl dělat. Dívám se jen dopředu. Nemíním se ohlížet za tlustou čáru. Dnes je potřeba se dívat jen na věci, které jsou před námi.

Co je vidět za pomyslnou tlustou čárou?
Situace má dvě roviny. Jednak jsem, takříkajíc, opustil obor archeologie, i když bych chtěl minimálně v publikační činnosti dál pokračovat. Tlustou čáru vidím i v souvislosti se změnou postu ředitele. Ale nechci, aby se to vykládalo ve špatném slova smyslu. Jednoduše jde o přirozený vývoj. Když nastoupí nový ředitel, má novou vizi a chce posilovat na více úrovních. To vůbec neznamená, že jeho předchůdce pracoval špatně.

Ve funkci jste teprve několik dnů, ale určitě už víte, co bude třeba změnit. Na co se zaměříte?
Například na provoz a organizaci památníku a muzea Komenského v nizozemském Naardenu. Naše muzeum je od roku 2004 pověřeno českou vládou na základě trojstranné dohody provozovat naardenský památník i muzeum. Také bych rád změnil procesy spojené s výstavnictvím a vztahy brodské muzeum - veřejnost. Aby se neříkalo: „Jo, muzeum, to jsou jen zaprášené vitríny.“ Záměrem je zkusit zavést modernější programy pro mládež a pro školy. Nebude to ale rychlé, muzeum není soukromá společnost, která může rozpočet a ostatní provozní věci aktuálně měnit. Tady jsou některé akce narozpočtované na několik let dopředu. Změna tváře muzea a jeho chápání veřejností, a to nejen brodskou, to je jeden z velkých úkolů a cílů.

Nejspíš se to nepovede a možná je to i nemístná otázka. Ale nejlépe by muzeu možná prospělo, kdyby prokázalo, že Jan Amos Komenský skutečně pochází z Brodu. Konečně by tady byl jen jeden nárok na jeho rodiště, které si přivlastňují také v Nivnici a Komni. Co myslíte?
(smích) To mi připomíná podobnou otázku spojenou s mým bývalým působištěm. Tedy jestli byli Cyril a Metoděj pohřbeni v Uherském Hradišti, Mikulčicích nebo ještě někde jinde. (smích) Prokazatelně víme, že zde v Brodě žili Komenského rodiče. Ale nyní vážně. Já se skutečně domnívám a jsem přesvědčen o tom, že brodské Muzeum Jana Amose Komenského má potenciál na to, aby se o něm v rámci nejen Zlínského kraje vědělo. Aby region už nebyl spojován jen s rodem Baťů nebo Velkou Moravou. Osobnost Jana Amose Komenského a jeho odkaz je velké téma. Takovou změnu ale neprovedete za rok ani dva. Půjde o dlouhý proces.

Ruku na srdce - v dnešní době, pokud nejste takzvaně on-line a na některé sociální síti, tak jako byste nebyl. To platí také o institucích. Lidé se jimi raději projdou virtuálně, než aby je navštívili. Jak chcete přimět lidi, aby chodili do muzea?
Souhlasím, že musíme umět nabídnout téma vhodnou formou. Návštěvníky bude třeba dostat do muzea i mimo vernisáže. Proto plánujeme i změnu takzvané Nové školy, kde už probíhají programy pro děti. Právě zde by mohla vzniknout interaktivní učebna. Co si budeme zastírat, zná to většina rodičů, ani já nejsem výjimkou. Děti mají v ruce smart phone, přímo v mobilu si přes QR kód listují po webových stránkách, sledují v něm 3D animace, je to pro ně atraktivní. Ale samotné zavedení těchto forem nám zájem nezajistí. Elektroniky je všude kolem až příliš a může i nudit. Je velmi důležité najít rovnováhu mezi skutečnými vystavenými předměty a virtuálním světem. Musíme ji nalézt, stejně jako odpovídající a atraktivní programy. Aby se skutečně naplnilo Komenského „škola hrou“. Nejde samozřejmě jen o programy pro děti, ale pro všechny věkové kategorie.

Na co se zaměříte ze všeho nejdřív?
Minulý týden jsme řešili a nastínili změny, které by měly nastat v přípravě a profilaci výstavních plánů. Práce se sbírkami je velmi důležitá, nesmí být jen součástí depozitu a na světlo vyjít jen při významném výročí. Důležitá je také doplňková činnost. Ke každé výstavě patří přednáška, zajímavý výklad.

Změní se nějak i vlastní expozice Komenského?
I když není vůbec špatná, je potřeba si přiznat, že od jejího otevření, které zajišťovali někdejší prezident Václav Havel a bývalý ministr kultury Milan Uhde, už uplynulo třiadvacet let. Z hlediska současné prezentace jde už o delší dobu. Velkým úkolem proto bude ke 430. výročí od narození Jana Amose Komenského, které připadá na rok 2022, expozici doplnit a zmodernizovat. Současná expozice neztratila ducha doby, ale zůstává za zenitem. Chystaná změna se zdá být daleko, ale zdání klame. Než vznikne projekt s rozpočtem, architektonické ztvárnění a než se akce finančně zajistí, tak zjistíte, že vše je v podstatě za chvíli.

Plánujete i nějaké stavební úpravy?
Pokud všechno půjde podle představ, tak už letos na podzim by mohla začít kompletní rekonstrukce atria včetně vnitřku nádvoří a obnovy fasád. Zub času se na tomto prostředí, kde se konají různé folklorní programy, už velmi podepsal.

Vy ale nejste jen novým manažerem, ale také politikem. To už s archeologií, alespoň pro laika, vůbec nesouvisí. Ve volbách jste získal 1 469 hlasů, což je velmi solidní výsledek. Jste novým zastupitelem Uherského Brodu za KDU-ČSDL. Proč politika?
Byl jsem osloven už dřív, před volbami v roce 2010. Tehdy jsem ale ještě nebyl přesvědčen, že nastal ten správný čas. Loni už jsem nad další nabídkou kandidovat uvažoval a nakonec ji i přijal.

Vstoupil jste do strany?
To ne, ale přesvědčily mě kroky koalice, za kterou je vidět ve městě spousta práce. Kandidoval jsem z čísla 9 a popravdě jsem nepředpokládal, že získám zastupitelský mandát. Uvidíme, co mi tato nová zkušenost přinese.

Kdyby zůstalo jen na vás a měl byste politickou moc - co byste na kulturním nebo společenském poli změnil okamžitě?
Pokud by to šlo, zajistil bych samostatnou a moderně pojatou expozici o dějinách našeho královského města. Ta Uherskému Brodu vyloženě chybí. Osobně to cítím jako handicap. Nápadů je samozřejmě víc, ale zatím si je nechám pro sebe.

Vraťme se ještě k archeologii. V roce 2009 a 2010 jste byl členem mezinárodní devítičlenné skupiny, která se vydala do Súdánu. Společně se dvěma Slováky a Němci jste jeli do lokality Wad Ben Naga. Proč právě tady a co všechno jste prožíval? Považujete tuto expedici pro sebe za nejvýznamnější?
Zcela jednoznačně ano. Za nabídku od egyptologa Pavla Onderky, který mě do týmu Národního muzea přizval, jsem nesmírně rád. Pro archeologa ani nemůže být nic lepšího než se dostat k práci v okolí pyramid, Nilu a palem. Byla to další velká životní zkušenost. Tentokrát v islámském světě. Poznal jsem jinou kulturu, nemluvě o zcela nesrovnatelných klimatických podmínkách. Tím ale nechci dehonestovat výzkumy, na kterých jsem se podílel v Česku. Práce v Súdánu beru jako pověstnou třešničku na dortu. V podstatě je ale jedno, kde jsem se archeologických výzkumů zúčastnil. Jestli šlo o výzkumy na Holém kopci v Chřibech, v brodském kostele Jana Husa, o velkomoravské kůly v Hradišti nebo o práce ve skanzenu na Modré, kde jsme před čtrnácti lety začínali s kolegou Galuškou. Je to přece jen můj život. Když to hodně zjednoduším, archeologický výzkum v podstatě není nic jiného než rekonstrukce události, která se skutečně stala. Uvedu příklad. Na Modré jsme objevili keltskou chatu ze 4. století před Kristem. Objevil se obrovský požárový horizont, rozbitá keramika, zánik. Když k tomu navíc odkryjete kosterní nález, tak vás nutně napadne, co se tady asi mohlo stát, jaký byl asi příběh toho člověka. Začínáte skládat kamínky do mozaiky. Díky speciálním testům navíc vysledujete detaily včetně DNA.

A právě o tyto pocity nyní přicházíte…
Kdyby mě nová výzva nestála za to, tak bych ji nepřijal. Necítil jsem vyloženě nutnost změny, ale chci stále zkoušet něco nového. Neříkám, že mi archeologie nebude chybět, ale podívejte se na to takto: když nastane změna, kdo nepřináší i oběti? Ať už v jakémkoli slova smyslu. Nikdy nic není úplně černé ani bílé.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace