Z orobince umí vykouzlit tašky i vázy

Z orobince umí vykouzlit tašky i vázy
Foto: ara  /  Růžena Kozumplíková ukazuje své výrobky z orobince.
Blatnice pod sv. Antonínkem Zprávy 18 / 07 / 2012

Obyčejné nůžky, jeden ostrý a tupý nůž, kladívko a cihla na ohýbání orobince. Nic víc už ke vzniku originálních tašek, pantoflí, květináčů, dóz, tácků, rohožek nebo ošatek nepotřebujete. Tedy pokud znáte tradiční řemeslo, které k nám v 17. století přinesli italští mniši. Jedním z posledních míst v zemi, kde se udrželo, je Blatnice pod Svatým Antonínkem. Zásluhou osmdesátileté Růženy Kozumplíkové a její vnučky Lenky Kytlicové, která se naoko snadné, ale ve skutečnosti těžké řemeslo naučila, tady může tradice pletení z orobince pokračovat.
„Tedy pokud bude dostatek orobince. Na tradičních místech u rybníků je jejich noví majitelé odstranili a díky chemickým postřikům tam už nerostou. Vlastně jediným pro nás dobře dostupným místem, kde ještě zůstává, jsou Milotice,“ říká Růžena Kozumplíková. „A bez kvalitního materiálu nic nevyrobíte. Dnes vyrábím hodně také z orobince, který se dá pokosit u rybníka ve strážnickém skanzenu.“
Mimochodem, blatnická rodačka je společně s kyjovským bednářem Bohumilem Šikulou laureátkou ocenění ministerstva kultury Nositel tradice lidových řemesel. Jihomoravský kraj jí navíc v sobotu 15. září v Kunštátu na Moravě předá titul Mistr tradiční rukodělné výroby, který hejtmanství uděluje poprvé. Oba řemeslníky do soutěže nominovala muzea zřizovaná jihomoravským hejtmanstvím. „Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje je určen osobám, které ovládají dovednosti tradiční rukodělné výroby a předávají tyto dovednosti příštím generacím. Titul se uděluje pouze v rukodělných řemeslných oborech, které jsou zásadním způsobem ohroženy, nebo kterým hrozí zánik,“ řekl krajský radní Pavel Balík.
„K pletení z orobince mě přivedla v mládí moje maminka Kateřina Kůdelová,“ vzpomíná Růžena Kozumplíková. „Ta uměla výrobky nejen kvalitně vyrobit, ale také prodat. Dnes už byste se pletením ale neuživil. Já jsem zůstala coby vyučená kadeřnice od roku 1956, kdy jsem se vdala, v domácnosti. A začala jsem pracovat na zakázkách pro Ústav lidové umělecké výroby. Tehdy mi ještě pomáhala maminka. Plést z orobince uměla i moje sestra Marie Polehňová.“
O výrobky Růženy Kozumplíkové, které můžete vidět nejblíž v blatnickém muzeu, je stálý zájem. „Jenomže já už toho tolik nestíhám. Třeba výroba jedné středně velké tašky, které dřív používaly děti jako aktovky, trvá osm hodin. Já ale nepletu pro peníze, moje výrobky jsou určeny pro muzea a různé ukázkové prezentace,“ podotkla.
Shánění orobince, vodní rostliny známé pod lidovým označením „doutník“, jí už natropilo i několik perných chvil. „Setkala jsem se třeba s nevolí ochranářů přírody a před asi osmi lety, kdy jsem se vydala za orobincem sama v holínkách, také s nepříjemným útokem pijavic. Když jsem se vracela z vody, vůbec jsem si nevšimla, že mám obě nohy pijavicemi úplně poseté. Člověk ale něco musí vydržet,“ usmála se stále vitální osmdesátnice.
Při pletení se využívá tkalcovská technika křížení osnovných a křížových stvolů. „Já ale žádný oblíbený vzor nebo motiv nemám. Pletení mě zkrátka baví takové, jaké je. I když prsty od toho často bolí až moc,“ řekl Růžena Kozumplíková.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace