Z rychlostní silnice R55 bude dálnice D55

Z rychlostní silnice R55 bude dálnice D55
Foto: ilustr. web
Slovácko Zprávy 08 / 10 / 2015

V provozu je pouze sedmnáct kilometrů, rozestavený žádný a v přípravě zůstává 68 kilometrů. Po rychlostní silnici R55, která má spojit Olomouc s Přerovem, Hulínem, Otrokovicemi, Uherským Hradištěm, Hodonínem a Břeclaví, se stále jezdí jen ve snech. Nadějnou zprávou je, že s dlouhodobým přešlapováním na místě má být už brzy konec. V nadcházejícím roce 2016 se totiž schyluje nejen ke kosmetickým změnám v podobě názvosloví, ministerstvo dopravy přejmenuje silnici R55 na dálnici D55, ale i ke konkrétním krokům. Premiér ČR Bohuslav Sobotka při své zářijové návštěvě Zlínského kraje potvrdil, že peníze na klíčovou silnici už nebudou problém, k symbolickému bouchnutí kladívkem už dnes chybí pouze nezbytná stavební povolení.     
Optimismus neskrývá ani Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Proč? „Dobrou zprávou je, že se nalezlo dostatek finančních prostředků na stavebně-inženýrskou činnost, že se rozbíhají v minulých letech pozastavené přípravné práce, že máme schválenou studii, která prochází i problematickou a inkriminovanou částí chráněného území Bzenecká Doubrava,“ vypočítává Libor Lukáš.

Znamená to, že bariéra, kterou vystavěli ekologičtí odpůrci stavby, je pryč? Co se stalo?
Bzeneckou Doubravou nově nepovede čtyřproudová silnice, jezdit se bude jen dvěma pruhy. Což je ústupek a kompromis pro všechny, kteří namítali, že území je výjimečně cenné a doprava by ho neměla zatěžovat.

Je tato změna definitivní?
Ekologické iniciativy sice bývají houževnaté, ale my tuto vlastnost máme také. Domnívám se, že stažení cesty do dvou pruhů je velkým kompromisem. Osobně považuji tuto změnu za maximální ústupek. Připomenu, že v oblasti hnízdí chránění ptáci skřivan lesní a lelek lesní. Jejich výskyt byl velkým problémem pro průchodnost území.

Silniční trasa má návaznost také na tu vzdušnou. A přímo uprostřed plánované trasy leží stále poněkud opomíjené letiště v Kunovicích…
A to je další úkol. Je tady nutnost zamyslet se nad rozvojovou oblastí kolem souměstí Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice. Především z titulu desetiletého cyklu, který nás čeká na dálnici D1. Ta se nachází v katastrofálním rozvojovém stavu. Jistě je dobře, že se modernizuje, ale pro dopravní spojení mezi Moravou a hlavním městem Prahou je to v tuto chvíli jedním slovem katastrofa. Já sám jsem začal jezdit do Prahy na ranní jednání už večer předem. A rozhodně nejsem sám. Situaci na dálnici nelze odhadnout a přicestovat do Prahy na čas, to je velmi často nemožné. Opětovně se proto pouštíme do projektu, který by měl alespoň částečně osvětlit otázku, jestli se podaří „rozlítat“ linku mezi Kunovicemi a Prahou. To je však pouze jedna rovina problému. Ta druhá se týká nutnosti propojit mezinárodní silnici I/50, která vede směrem na Slovensko, s mezinárodní I/55 a také s novou rychlostní komunikací. Takže shrnuto - v zájmovém území je snaha o zavedení smysluplné letecké linky Kunovice-Praha a spojení komunikací tak, aby silniční uzel neucpávala spojená slovácká města. Toto úsilí by přitom nemělo být jen cílem našeho spolku, ale také všech politických reprezentací, které tuto oblast znají.

Která ze změn se uskuteční nejdřív?
Myslím, že s ohledem na nově nastavené parametry financování by snad na konci příštího roku, maximálně pak na začátku roku 2017, mohlo dojít k zahájení výstavby rychlostní silnice R55 z Otrokovic směrem na Napajedla. Doufám, že obec Spytihněv už souhlasí s technickým řešením průniku přes své katastrální území klopeným zářezem, což se v minulosti ukázalo jako problém. Domnívám se také, že by v příštích pěti letech mohlo dojít k výkupům soukromých pozemků tak, aby v části kolem Babic, Starého Města a Uherského Hradiště mohlo dojít k přesunutí dopravy na budoucí komunikaci R55.

Slovensko se často dává Česku za vzor v případě propojení soukromého a státního kapitálu, který pomáhá k obnově nebo výstavbě nových silnic. Proč to jde lépe v sousední zemi? Jak chcete tento stav změnit?
Náš spolek má pouze podpůrnou, koordinační a v jistém smyslu meditační roli. Nejsme ministři ani šéfové organizací. Faktem je, že 85 procent dopravy u nás vede přes silnice druhých a třetích tříd. Faktem také je, že nemáme vybudované stabilní financování jejich obnovy. Jde o systémový problém. V zásadě jakákoliv politická reprezentace dopravě buď ubere, nebo přidá. Náš spolek na situaci permanentně upozorňuje a snaží se tak zvrátit nepříznivý vývoj. Soukromý sektor by mohl pomoci.

V minulých letech se vydatně čerpalo z evropského Regionálního operačního programu. Tento způsob financování obnovy silnic ale v novém roce zmizí…
ROP byl velkou možností, jak opravovat silnice nižších tříd. A tato možnost do budoucna skutečně zmizela. Navíc Státní fond dopravní infrastruktury nemyslí na lokální síť… Musí tak zůstat na tlaku starostů, hejtmanů a lokálních lídrů, kteří si uvědomují, že bez údržby silnic nižších tříd nemůže zůstat pouze u podpory výstavby dopravních koridorů. Ty slouží pouze pro tranzitní dopravu. Přes tu kamiony jen prosviští do dalších zemí. Pro obsluhu území jsou však nezbytné silnice R55, R49 a dálnice D1.

Kolik peněz by ročně mělo směřovat do regionu?
Optimální by bylo investovat ročně kolem 750 milionů korun. Pokud tato částka nebude k dispozici, škody na silnicích budou stále větší.

Ministr dopravy Dan Ťok je rodákem z Ostrožské Nové Vsi. Neutěšenou dopravní situaci v regionu tak dokonale zná. Nepomohl by jeho vliv v urychlení stavby R55?
Jsem přesvědčen, že ministr považuje vznik R55 za jednu z priorit. Nicméně každá stavba je v jiné fázi přípravy a když si vezmete, že průměrná doba její přípravy je sedm až dvanáct let, tak životnost ministrů je podstatně nižší. Nikdy se tak nedocílí stavu, že by mohl ministr projekt ideově vymyslet, prosadit a zrealizovat. Vždy jde o kontinuální práci. Je tedy třeba si zvykat na to, že volební cykly jsou čtyřleté a střídání ministrů je frekventované. Ministr Ťok sice stojí za našimi postoji a názory, ale především záleží na síle a schopnostech manažerů státních úředníků. Především těch z Ředitelství silnic a dálnic. Především oni musí zvládnout i situace, kdy se občané postaví proti stavbě a nechtějí prodat svůj domek. Další problém je v environmentální rovině. Všude roste nějaká kytička, která je chráněná, všude skáče nějaký skokan, který je chráněný, nebo tam poletuje nějaký pták, který je taktéž pod ochranou. Na druhou stranu, nejsme výjimkou. Ve všech státech Evropy jsou podobné situace naprosto běžné.

Zkusíte odhadnout, co se bude dít v příštích dvanácti měsících?
Odhad je nesmírně těžký. Ale pokud zahájíme příští rok stavbu R49 mezi Hulínem a Fryštákem, tedy trasu od Otrokovic směrem na Napajedla, a následně další úsek mezi Babicemi a Starým Městem, pak pevně věřím, že v průběhu příštích sedmi let by mohlo dojít k zahájení stavby. Chce to především spojit síly, získat jednotu všech starostů a nevymýšlet další nové překážky. A v zásadě zpacifikovat nápady, které by mohly stavbu zastavit. Jen sjednocený postup může vést k realizaci R55.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace