Mrazy polevily, ale labutě na řece Moravě stále trpí… Ale kdepak. I když profesionální hasiči z Uherského Hradiště za sebou mají už první ostrý zásah, telefonáty na tísňovou linku s žádostí o jejich záchranu ze zamrzlých ploch jsou v drtivé většině zbytečné. Záchrana navíc podle odborníků více uškodí, než pomůže.
„V zimních měsících ročně evidujeme desítky událostí, kdy jsou v mrazivých dnech hasiči vysláni k záchraně přimrznutých labutí nebo kačen. Většinou se však jedná o plané poplachy, kdy ptáci po přiblížení zasahujících hasičů odletí nebo se přemístí na jinou část zamrzlé vodní plochy. Jen výjimečně je opeřenec zraněn a záchranná akce má své opodstatnění,“ prohlásil Libor Netopil, mluvčí Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Jednu takovou absolvovali profesionální hasiči z Uherského Hradiště na silvestra, kdy zraněnou labuť po záchraně předali pracovníkům záchranné stanice z Buchlovic.
Jinak se ale přimrzlé a zraněné labutě na zamrzlých vodních plochách vyskytují jen zcela ojediněle. Ptáci totiž odpočívají nebo nocují a pohybují se, jen když získávají potravu. „Opravdu není nutné vždy volat hasiče, byť zvíře vypadá, že k ledu přimrzlo. Typickým příkladem jsou právě labutě, které sedí na ledových plotnách. Ve většině případů totiž jen odpočívají, jejich tělo a peří jsou uzpůsobené k tomu, aby na ledě vydržely,“ zdůraznil Netopil. Na vodní hladině zamrzne podle odborníků jen zraněná labuť. „Když lidé mají podezření, že není něco v pořádku, ať hodí do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší. Až pak ať případně vytočí tísňovou linku, městskou policii nebo nejbližší záchrannou stanici. Záchranu nedoporučujeme, při laickém zásahu dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha, čímž ztratí i tepelnou izolaci, a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem,“ doporučuje Netopil.
Přimrznout může i nocující labuť. Ani v takovém případě však není vždy důvod k její záchraně. Peří bílých vodních ptáků je totiž dostatečnou ochranou před chladem a vlhkem. „Mají v něm dobře schované nohy a ráno zpravidla trpělivě čekají s hlavou zasunutou pod křídlo, až dopolední sluníčko prohřeje vzduch a jejich vlastní tělesná teplota rozpustí led na konečcích peří. Až pak opouštějí svá stanoviště a odcházejí za potravou. Na ledu ostatně v místech, kde labutě nocovaly, zůstávají plošky ve tvaru kapek,“ říká mluvčí hasičů, podle kterého je vždy rozumnější se záchranou vyčkat. Zvířata si totiž v řadě případů pomohou sama, leckdy jsou totiž do zimy a ledu vybavena lépe než přivolaný hasič…