Parta nadšenců se snaží zprovoznit parní lokomotivu

Někdo se baví tím, že sbírá autíčka, jiný pivní tácky, známky nebo odznaky. Partě devíti nadšenců ve Veselí nad Moravou přirostlo k srdci kouzlo starých parních lokomotiv. Jednu z nich, která je světovým unikátem, se snaží dát opět dohromady. Práce to je ovšem složitá nejen časově, ale také finančně, což dokládá to, že si vyžádala již dlouhých patnáct let!
Spíše vlakovou soupravu než „pouhou“ mašinu připomíná v rozloženém stavu parní lokomotiva řady ET 1000, která trpělivě čeká na dokončení své opravy v areálu veselského depa. Přitom schází zdánlivě málo: opravit parní kotel. „Když se nám ho podaří opravit, můžeme začít pomalu šroubovat lokomotivu dohromady,“ vysvětlil Jiří Růčka, předseda občanského sdružení Společnost železniční - výtopna Veselí nad Moravou.
Jiří Růčka si i po patnácti letech moc dobře vzpomíná na to, když vrak staré lokomotivy do Veselí získali.
„Někdo si laicky myslí, že stačí, když se to natře, a pojede to, ale bohužel realita je úplně jiná. Lokomotivu jsme museli úplně rozšroubovat, a až poté začít opravovat, shánět chybějící díly a některé, ty jednodušší, jako jsou šrouby, si i vyrobit,“ zavzpomínal Růčka.
Parta nadšenců měla navíc situaci komplikovanou tím, že lokomotiva byla vyrobena v roce 1956 jako poslední konstrukce ČKD Praha, jejíž dokumentace byla brána jako tajná. „Sehnat výkresy, kam co patří a jaké to má mít přesné rozměry, bylo proto prakticky nemožné. Pak se na nás ovšem usmálo štěstí. Kamarádi z Prievidze totiž našli v dřevěné boudě poblíž šachty v Novákách asi padesát výkresů, které byly vypracovány pro mašinu stejného typu. Štěstí to bylo dvojnásobné tím, že o pouhých čtrnáct dnů později zapálil zmíněnou boudu žhář a vše, co v ní zůstalo, shořelo,“ doplnil předseda občanského sdružení.
Za patnáct let strávili železniční nadšenci na opravě již tisíce hodin a mohou se pochlubit například tím, že se jim podařilo v Bohumíně nechat vyrobit nové obruče, které na kola lokomotivy nasadili zaměstnanci Lokomotivního depa v Olomouci. Ve Veselí totiž speciální zařízení určené pro tento účel nemají.
Ačkoliv lokomotiva byla sestavena jako skládačka, někdy může i zdánlivě stejný díl být k ničemu. „Ti, kdo tyto lokomotivy projektovali, byli skutečně mistři svého řemesla. Vše totiž musí zapadat naprosto přesně. Někdy stačí pouhý milimetr a vše je již jinak,“ poukázal na neuvěřitelnou přesnost tehdejších inženýrů Růčka. Podle předsedy občanského sdružení stála oprava lokomotivy až dosud přibližně tři čtvrtě milionu korun, dalšího tři čtvrtě milionu potřebují renovátoři na opravu kotle, ze kterého museli povytahovat stovky metrů potrubí. „Pomáhá nám město a něco jsme vydělali na prodeji železniční literatury, ale stále nám spousta peněz schází,“ přiznal Růčka, který ukázal například na úplně nový tendr, neboť ze starého zůstala jen jedna dvířka.
Parní lokomotiva řady ET 1000 byla vyrobena v roce 1956 a sloužila až do roku 1972. V posledních letech své služby byla ovšem používána již jen jako vytápěcí kotel. Celkově bylo vyrobeno pouze 25 kusů této lokomotivy, z nichž dnes neexistuje ani jeden jediný. Lokomotiva dokázala vyvinout maximální rychlost padesát kilometrů v hodině a na rovině utáhla, při třicetikilometrové rychlosti za hodinu, tisíc tun.