Zámecký sál proměnil v kulturní centrum, restaurátoři odkryli vzácné malby i štuky

Foto: Město Uherský Ostroh  /  Z léta nevyužitého sálu vznikl reprezentativní a funkční prostor pro 21. století.

Do největšího sálu zámku v Uherském Ostrohu se vrátil život, čtyřicet let nevyužívané prostory se proměnily v Zámecké kulturní a kreativní centrum, které poslouží především pro pořádání kulturních a společných akcí. Největší investice v novodobé historii města si vyžádala skoro 40 milionů korun.

„Vrátili jsme důstojnou podobu léta nepřístupným a nevyužívaným prostorům. Když se zámek rekonstruoval v 80. letech minulého století, provedly se tady jen hrubé stavební práce. Přitom jde o nejstarší část renesančního zámku,“ uvedl místostarosta Uherského Ostrohu Tomáš Bravený, podle kterého nebyla rekonstrukce sálu jednoduchá. Zahrnovala nejen samotný hlavní sál, ale také foyer, přilehlou historickou kapli, vzácné nástěnné malby, štukovou výzdobu i kamenné architektonické prvky.

„Po celou dobu jsme stáli před otázkou, jak citlivě skloubit historickou hodnotu místa s požadavky moderní doby. Společně s památkáři jsme se snažili zachovat maximum původních prvků, ale zároveň s pomocí architektů reprezentativní a funkční prostor pro 21. století,“ doplnil místostarosta. Součástí centra je rovněž kompletní zázemí pro návštěvníky a účinkující, kteří mají k dispozici šatny, bar a sociální zařízení.

Historický prostor s moderní technickou výbavou a kapacitou až 200 lidí město využije pro zasedání zastupitelstva, vítání občánků nebo svatební obřady, ale hlavně se stane dějištěm koncertů, divadelních představení nebo filmových projekcí. „Před čtyřiceti lety se tady údajně pořádaly diskotéky a nějaký část zde dokonce byly i byty pro rodiny,“ zavzpomínal Bravený.

Restaurátoři si zároveň posvítili na historickou kapli, na stropě obnovili vzácné malby a raně barokní štukovou výzdobu, která je považována za nejstarší dochovanou v regionu. Štuky jsou z roku 1653, jejich autorem je Francesco Sala.

Dominantou foyer je tapiserie s motivem Jana Černého, významného ostrožského rodáka a prvorepublikového předsedy úřednické československé vlády. „Cenné dílo městu daroval Černého pravnuk Daniel Azan-Cerny,“ připomněl Bravený. Zámecký sál nově zdobí klavír Petrof, který s podporou Zlínského kraje získala místní základní umělecká škola. O jeho slavnostní hudební křest se postaral český klavírista Lukáš Klánský.

Rekonstrukce přišla na téměř 40 milionů korun, z ministerstva kultury však k řece Moravě přitekla dotace 12 milionů a ze Zlínského kraje další bezmála čtyři miliony.