„Zastavme plány na těžbu! Peněz se nenapijeme“
Foto: iDobryDen.cz
Petice proti těžbě štěrkopísku, která má na pomezí katastrů Uherského Ostrohu a Moravského Písku trvat až dvacet let, dospěla do Senátu. Na veřejném slyšení ji ve středu 28. března projednali senátoři z petičního výboru. Signatáři petice s výmluvným názvem NE ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí tvrdí, že riziko možného ohrožení pátého největšího zdroje pitné vody v Česku je extrémní, především v případě záplav. Naproti tomu zástupci těžařské firmy České štěrkopísky vše odmítají s tím, že těžba podobného typu je běžnou, normální věcí. Těžba rizikem není, což potvrdila i EIA, tedy posudek vlivu na životní prostředí, odmítá petici František Jampílek, zástupce těžební společnosti. Ta loni získala podporu Ministerstva životního prostředí a nyní už čeká jen na výrok báňského úřadu, jenž má vymezit prostory k těžbě.
Za petiční výbor vystoupila v Senátu Hana Habartová, starostka Moravského Písku. Podle starostky adekvátní náhrada za potenciálně ohrožený zdroj vody pro šedesát obcí neexistuje. To si myslí také Hana Příleská, starostka Uherského Ostrohu. Zpracovatelé posudků EIA vycházeli podle ní z údajů, které dlouhodobě neodpovídají vodním poměrům spodních vod v dané oblasti. Podle nové studie jsou rizika vyšší, než autoři a posuzovatelé EIA připouští. Je také důležité vědět, že plánovaný záměr je umístěn v aktivní zóně záplavového území a ochranném pásmu vodního zdroje a že dotčená oblast začíná trpět vysycháním. Firma přitom počítá, že se vody z těžebního jezera využijí jako závlahy. To znamená, že bude docházet k dalšímu odčerpávání vody, která bude chybět v jímacím území, řekla Hana Příleská, která z metropole odjížděla se smíšenými pocity. Domnívám se, že posudků už bylo tolik, že začínáme přešlapovat v jednom kruhu. Cestu ven by měla ukázat vláda, a to přehodnocením své surovinové politiky. Dnes není jasné, jestli v případě dlouhodobé těžby upřednostňuje surovinu, nebo vodu.
Během veřejného slyšení zazněly i argumenty protistrany, tedy společnosti České štěrkopísky. Podle zástupce firmy Františka Jampílka je těžba podobného charakteru normální a běžná i v sousedních zemích. V prezentaci se argumentovalo například existencí pískoven, které jsou od zdroje pitné vody vzdálené ještě méně, například jen 350 metrů. Posudky podle firmy dokazují, že ani v případě povodňového stavu by nemělo dojít ke zhoršení stavu pitné vody, kterou region ze zdroje čerpá.
Podle poslance a místopředsedy poslaneckého zemědělského výboru Radka Holomčíka jsou ale zdroje pitné vody nedotknutelné a mají přednost před podnikatelskými zájmy. Peněz se člověk nenapije, zdůraznil Holomčík. Nechci si hrát na odborníka. Kauzu vnímám jako občan několik let. A co si asi občan myslí, když městské úřady vydají zamítavé stanovisko k těžbě, ale krajský úřad je následně hodí do koše, položil senátorům rétorickou otázku Holomčík. Na mysli měl fakt, že zatímco Zlínský kraj se zabývá budoucností ložiska kvalitní suroviny, Jihomoravský kraj uchováním klíčového zdroje pitné vody.
Proti těžbě se už dřív jasně postavil také slovácký senátor Ivo Valenta. Není možné, aby stát při respektu práva na samosprávu ignoroval jednoznačný postoj místních radnic, že nechtějí těžbu štěrku na svém území a že navíc tento svůj postoj opírají o hrozbu ztráty jedné z nejcennějších surovin, tedy pitné vody pro stovky tisíc lidí. Jednoznačně jsem se tak postavil na stranu místních občanů a jsem přesvědčený o tom, že by politici nejen na lokální, ale i celostátní úrovni měli tento názor plně respektovat, prohlásil senátor Valenta.