Získá Velehrad punc Evropského kulturního dědictví?
Foto: iDobryDen.cz
Velehrad usiluje o průnik do sítě Cisterciáckých klášterních krajin a udělení titulu Evropské kulturní dědictví, kterým se v Česku zatím pyšní pouze Přemyslovský hrad s Arcidiecézním muzeem v Olomouci. Jestli obce kolem poutního místa uspějí, do regionu to přinese vyšší zaměstnanost i příjmy z cestovního ruchu.
O začlenění do prestižní evropské rodiny usiluje Místní akční skupina Buchlov. Když její snaha padne na úrodnou půdu, lokalita Velehradu coby bývalého cisterciáckého kláštera se přiřadí mezi 38 památek oficiálně uznaných jako Evropské kulturní dědictví.
„Od projektu Cisterscapes - Cisterciácké krajiny spojující Evropu si kromě možnosti získat prestižní certifikát slibujeme vyšší zaměstnanost i příjmy z cestovního ruchu. Při společném postupu v rámci sítě, nikoliv individuálně, se zároveň zvyšuje možnost využití různých dotačních programů, rozšíření nabídky pro návštěvníky a dlouhodobá propagace,“ vysvětlil Miroslav Kovářík, starosta Modré, který je předsedou Místní akční skupiny Buchlov.
V České republice jsou v síti Cisterciáckých klášterních krajin zatím pouze Plasy, Vyšší Brod a Žďár nad Sázavou, titul Evropské kulturní dědictví má pak pouze Přemyslovský hrad s Arcidiecézním muzeem v Olomouci.
Krok MAS Buchlov podpořili i radní Zlínského kraje, kteří navrhli zastupitelům schválení dotace 350 tisíc korun. „Kulturní a duchovní hodnoty spjaté s historií regionu vnímáme jako mimořádné bohatství, které si zasluhuje pozornost i v mezinárodním kontextu. I proto iniciativu starostů kolem Velehradu podporujeme, v zařazení do sítě Cisterciáckých klášterních krajin a získání pečetě Evropského kulturního dědictví vidíme velký potenciál z hlediska rozvoje turismu,“ prohlásil radní Jan Pijáček, bývalý starosta Vlčnova. „Z dotace zaplatíme účastnický poplatek nutný pro registraci a společný management,“ prozradil Kovářík.