Malá pitínská škola, jen o čtyřech třídách, musí téměř každý rok žádat o výjimku, která by jí umožnila pokračovat v provozu. I tento rok tomu není jinak a do limitu stanoveného ministerstvem školství ještě desítka žáků chybí. Přesto je škola v Pitíně jedinečná. Využívá totiž k výuce těch největších vymožeností. Každým rokem například pořizují do jedné třídy audiovizuální interaktivní tabuli. A mají i velké plány do budoucna.
„S fungováním těchto tabulí jsem se seznámila, ještě když jsem učila v Uh. Brodě na střední škole,“ prozradila Jana Peřinová, ředitelka školy v Pitíně, která se o modernizaci školy přičinila nejaktivněji. V době, kdy se začaly interaktivní tabule rozmáhat, bylo jejich využití vyzkoušené zatím jen na středních školách.
„Protože jsem z Pitína, vzala jsem funkci ředitelky, která se tu tehdy uvolnila. Původně to mělo být jen na záskok, ale už jsem tu zůstala,“ prozradila ředitelka. A pro žáky jedině dobře. Díky kontaktům na výrobce interaktivních tabulí a také kvůli skutečnosti, že provoz tabulí nikdo na prvním stupni ještě nevyzkoušel, k zavedení novinky do Pitína už nebylo daleko.
„Stali jsme se pilotní školou projektu. Díky tomu jsme měli tyto tabule jako jedni z prvních a za výhodnější cenu,“ připomíná Peřinová a pouští se do vyjmenovávání největších výhod nového systému.
„Asi největším přínosem je skutečnost, že daleko lépe udržíme pozornost dětí. Ty jsou z tabulí nadšené a využívají je i o přestávkách k řešení různých rébusů či cvičení, které jim nachystám. Do každého předmětu je možné zakoupit virtuální učebnici, ke které je i program na tabuli. Nejlepší však je, že si učitelé mohou výklad obohatit o cokoli, co je napadne. Tabule přehrává videa, zvuky, připojí se na internet a podobně. Kladem je i čistší prostředí bez křídového prachu,“ vyjmenovává ředitelka úspěšné školy. Například v zeměpisu si tak všechna místa mohou žáci prohlédnou i v Google earthu, jakoukoli památku či objekt, o kterém se v hodinách baví, pak mají žáci doplněné obrazovými informacemi.
„Ve výsledku nás to ještě vyjde levněji než kupovat všechny obrázky, mapy či modely,“ upozornila ředitelka. Podle té je však nejdůležitější přístup pedagogů.
„Ze začátku má každý strach, ale naše učitelky už se s tím naučily pracovat a nemůžou si pomůcku vynachválit. Dokonce i starší paní učitelky už projevily zájem s tabulí vyučovat,“ prozradila ředitelka pitínské školy. Nejzajímavější je však skutečnost, že si na tabule škola dokázala ušetřit z vlastního provozu a vystačí si tak se svým rozpočtem. V Pitíně mají však už další velké plány. Stálou pracovnu výpočetní techniky si prý nemůžou dovolit. Podaří se spustit učebnu mobilní?
„V dalších letech budeme potřebovat každý prostor pro kmenové třídy. Nevíme, kde bychom měli počítačovou učebnu. Napadlo nás tedy, že bychom zrealizovali učebnu mobilní. To znamená, že by žáci měli k dispozici mininotebooky a učit by se mohli kdekoli,“ uvedla Peřinová. Nejedná se však o obyčejné mininotebooky, ale o ty s dotykovou obrazovkou. Tyto přístroje se tak dají použít i jako sešit a je možné do nich psát.
„Například v Kanadě to funguje na principu, že každý nastupující žáček dostane tento přístroj a ten je mu po dobu studia učebnicí i sešitem. My v těchto dnech pořizujeme první pár, ale chtěli bychom využít dotace z evropských fondů a na zbytek počítačů získat finance z nich,“ zakončila ředitelka školy Jana Peřinová. Do školy v Pitíně chodí padesátka žáků z obce a z nedalekého Hostětína. Ředitelka by na moderní výuku chtěla nalákat i žáčky z Bojkovic. Je si však vědoma, že rodiče většinou dojíždějí za prací v opačném směru. Přesto upozorňuje, že dobrý rodič ví, zda je pro jeho prvňáčka lepší být ve třídě o dvaceti žácích, či jen o deseti.